4/ PROČ MÁ ZAMĚSTNANEC S MĚSÍČNÍ MZDOU NĚKDY MÉNĚ, NEŽ MÁ UVEDENO NA MZDOVÉM VÝMĚRU?

   V poslední době se někteří zaměstnanci s měsíční mzdou podivují, že mají na výplatní pásce méně než činní jejich mzda uvedená ve mzdovém výměru a požadují po zaměstnavateli doplatek do měsíční mzdy uvedené ve výměru.

   Kdy může k této situaci dojít?

   Tato situace může nastat v měsíci, kdy je méně pracovních dnů (tj. 19, 20 někdy i 21 dnů), zaměstnanec má překážku v práci nebo dovolenou a průměrný výdělek ve firmě je vypočítáván pouze ze základní mzdy (nejsou tam poskytovány prémie nebo odměny).

   Proč k této situaci dochází?

   Pokud je průměrný výdělek vypočítáván z předchozího čtvrtletí a zaměstnanec má pouze měsíční mzdu, která je dělena počtem odpracovaných hodin, dochází k tomu, že je tento průměrný výdělek nižší než poměrná část měsíční mzdy v krátkém kalendářním měsíci.
   Např. zaměstnanec s měsíční mzdou 20000 Kč měl v prvním čtvrtletí letošního hrubou mzdu 60000 Kč a odpracoval v něm 520 hodin. Průměrný výdělek používaný ve II. čtvrtletí bude 115,38 Kč (60000:520). Pokud bude tento zaměstnanec čerpat dovolenou v měsíci červnu, který má 21 pracovních dnů, bude jeho poměrná část měsíční mzdy na hodinu 119,05 Kč (20000:168). Takže výpočet mzdy v měsíci červnu při čerpání 5 dnů dovolené by vypadal takto:

   128 odpracovaných hodin x 119,05 = 15239 Kč
   za 5 dnů dovolené, tj. za 40 hodin by obdržel 4616 Kč (40x115,38)
   Celkem by obdržel za měsíc červen částku 19855 Kč, což je o 145 Kč méně než je jeho stanovená měsíční mzda. Tento výpočet mzdy je ale v souladu se zákoníkem práce, takže se zaměstnanec nemůže domáhat nějakého doplatku.

Jaké by bylo řešení této problematiky?

   Vysvětlit zaměstnanci, že při čerpání dovolené např. v měsíci květnu, který měl 23 dnů včetně 2 svátků, by tento zaměstnanec obdržel za 5 dnů dovolené stejnou částku jako v červnu tj. 4616 Kč, ale za odpracované dny vč. svátků by obdržel 15653 Kč, protože poměrná část z jeho mzdy bude v tomto měsíci 108,70 Kč x 144 hodin. Celkem by tento zaměstnanec obdržel v tomto měsíci 20269 Kč. Pokud by zaměstnavatel proplácel svátky průměrem, byl by jeho měsíční příjem ještě vyšší.

   Závěr: z uvedeného vyplývá, že pokud bude měsíc krátký, tak bude měsíční příjem zaměstnance nižší než 20000 Kč a naopak v měsíci s větším počtem pracovních dnů, bude měsíční příjem vyšší než 20000 Kč.

   POZOR: Toto vše, co bylo uvedeno by neplatilo, pokud by zaměstnavatel k základní mzdě poskytoval další složky mzdy (např. odměny nebo prémie). V těchto případech by totiž byl průměrný výdělek vždy vyšší než poměrná část mzdy v kterémkoliv kalendářním měsíci.