• VALORIZACE DŮCHODŮ (zákon 264/2002 Sb.)

   Valorizace důchodů bude prováděna podle novelizovaného § 67 zákona a to tak, že vlastní zvýšení se provede k 1. lednu, jednak podle

• růstu indexu spotřebitelských cen v období od srpna roku, který dva roky předchází roku valorizace důchodů do července roku, který předchází valorizaci důchodů , tzn. že poprvé se provede od ledna roku 2003.
• dále se zvýšení důchodů provede podle růstu indexu reálné mzdy, v období od kalendářního roku následujícího po posledním měsíci posledního zvyšování důchodu. Tzn., že při prvním zvýšení důchodů od 1. 1. 2003 se zohlední růst reálné mzdy v roce 2001, protože posledním zahrnutým měsícem byl listopad roku 2000. Dále v odst. 6 § 67 hovoří o postupu, kdy růst reálných mezd je nižší než „jedna“, kdy by se k tomuto nárůstu přihlédlo až při dalším zvyšování důchodů.

   Budou se zvyšovat všechny důchody přiznané před 1. 1. příslušného kalendářního roku, ve kterém se budou důchody zvyšovat. Tzn., že by se od 1. 1. 2003 zvýšil i důchod přiznaný k 15. 12. 2002.

   Úhrnný index spotřebitelských cen vyhlašuje a zjišťuje Český statistický úřad - ten vychází z určitého spotřebního koše, kde jsou zahrnuty ceny zboží, služeb apod.
   Růst reálných mezd se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je podíl všeobecného vyměřovacího základu za poslední kal. rok období pro zjišťování růstu reálné mzdy a všeobecného vyměřovacího základu za kal. rok, který bezprostředně předchází prvnímu kal. roku tohoto období. Ve jmenovateli je podíl průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem za stejné období jako se počítá podíl všeobecných vyměřovacích základů.

   Příklad při valorizaci od 1. 1. 2003 by se mělo vycházet z roku 2001, tzn. že se vydělí všeobecný vyměřovací základ roku 2001 (není zatím znám) všeobecným vyměřovacím základem roku 2000 (ten byl 13490 Kč) a výsledek se vydělí podílem růstu spotřebitelských cen roků 2001 a 2000. Tímto způsobem se zjistí růst reálných mezd.

  Vlastní výpočet zvýšení důchodu bude vypadat tak, že se vynásobí růst spotřebitelských cen a nejméně jedna třetina růstu reálné mzdy. Aby se zvýšení provedlo, musí být výsledek nejméně 2%. Pokud bude méně, zvýšení důchodu se v příslušném roce neprovede, ale tato částka se zahrne do zvýšení důchodu v následujícím roce. Toho se ale zatím nemusíme obávat, protože spotřebitelské ceny se pohybují kolem 4%.

   Zvýšení důchodu stanoví vláda nařízením do 30. 9. kalendářního roku, který předchází zvýšení důchodu.

   Kromě řádného zvýšení důchodu, je v odst. 3 § 67 ustanovení o mimořádném zvýšení důchodů, které by se provedlo v případě, že růst spotřebitelských cen by od posledního zvýšení důchodu přesáhl 10%. Zde by se důchody zvýšily od splátky důchodu splatné v pátém kal. měsíci následujícím po měsíci, v němž růst dosáhl alespoň 10%.
Např. jestliže růst dosáhl 10% v měsíci červnu, důchody by se měly zvýšit od listopadové splátky důchodu.

   PŘÍKLADY VÝPOČTU VALORIZACE DŮCHODU:

   Příklad 1. - ukazuje asi stávající realitu

• růst cen v příslušném roce byl 4% a
• růst reálné mzdy 4,5%.

   Zvýšení důchodu by se provedlo tak, že se plně započtou 4% růstu cen a minimálně jedna třetina z reálných mezd, tj. 1,5%. Vlastní zvýšení by bylo o 5,6%, tj. 1,04 x 1,015 = 1,0556 zaokrouhleno nahoru 1,056. Vzhledem k tomu, že takto stanovené zvýšení je vyšší než 2%, musí být důchody zvýšeny od 1. 1. následujícího roku. Vláda by měla do 30. 9. vydat nařízení o zvýšení důchodů.
   POZOR: zvýšení by mohlo být i vyšší, protože reálné mzdy se zhodnocují minimálně jednou třetinou.

   Příklad 2. - nižší inflace - ten by mohl nastat někdy v budoucnu

• růst cen ve stanoveném období bude činit 1,3% a
• růst reálných mezd bude 1,5%.

   Zvýšení důchodu by se vypočetlo tak, že růst cen 1,3% se započte celý a minimálně jedna třetina z reálných mezd, tj. 0,5% (1,5 : 3). Zvýšení by mělo činit 1,9% (1,013 x 1,005 = 1,0181 po zaokrouhlení 101,9).
   Vzhledem k tomu, že takto stanovené zvýšení je nižší než 2%, nemusí být důchody od 1. 1. následujícího roku zvýšeny. Zvýšení se provede až od 1. 1. dalšího kalendářního roku, pokud by ovšem došlo k růstu cen o více než 10%, muselo se zvýšení provést dříve. Počátkem rozhodného období pro sledování růstu cen bude ale rok, který se nezapočetl. Např. pokud by to byl rok 2003, kdy byla nízká inflace a od 1. 1. 2005 by se důchod nezvýšil, zvýšil by se až od 1. 1. 2006, ale rozhodným obdobím pro výpočet zvýšení by byly roky 2003 a 2004 - tj. jak růst cen tak růst reálných mezd.
   POZOR: i zde by mohla vláda důchody zvýšit, protože by mohla zahrnout více než jednu třetinu růstu reálných mezd.

   Jaký je předpoklad zvýšení důchodů od 1. 1. 2003 již podle tohoto zákona?
MPSV odhaduje růst cen na 4,2% a růst reálných mezd na 4,2%. Z těchto údajů by nám vyšel růst důchodů o 5,7%, tj. 1,042 x 1,014 = 1,0566 zaokrouhleno 1,057.

   Účinnost této změny je od 1. července 2002, z čehož vyplývá, že se podle této novely provede již zvýšení důchodů pro rok 2003.

   Druhá změna v zákonu o důchodovém pojištění se týká:

• NEPLACENÍ POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A VLIV NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ (zákon 263/2002 Sb.)

   Tato se dotkne podnikatelů, kteří neplatí pojistné na SZ. V případě, že se jedná o obchodní společnost a takovouto osobou je společník, člen statutárního orgánu nebo dozorčí rady a tyto osoby mají zároveň k této společnosti zaměstnanecký pracovněprávní vztah nebo dohodu o pracovní činnosti, popř. se jedná o společníka, který vykonává pro společnost práci a je za ni odměňován, nepovažuje se u nich za dobu pojištění kalendářní měsíc, za který zaměstnavatel neodvedl pojistné, které byl povinen odvést. V případě, že celé dlužné pojistné (tzn. nejen za sebe) bude doplaceno do tří let od jeho splatnosti, kalendářní měsíce se jim zpětně započtou do doby pojištění.

   Např. s.r.o. neplatí za své zaměstnance pojistné na SZ. Společníci jsou zároveň zaměstnanci s.r.o. a podle dosud platné právní úpravy jsou i oni důchodově pojištěni, protože dosud je v § 11 odst. 2 tento text „podmínka zaplacení pojistného se považuje za splněnou, i když zaměstnavatel pojistné na pojištění neodvedl, ačkoliv byl povinen toto pojistné odvést….“

   Nyní se doplnilo, že toto nebude možno uplatnit na společníky, členy představenstva a dozorčí rady v měsících, kdy pojistné nebylo zaplaceno. U ostatních tzv. „řadových zaměstnanců“ bude tato doba započítávána i nadále.

   KOHO SE TATO ZMĚNA DOTKNE?

  V podstatě všech obchodních společností, kterými jsou podle obchodního zákoníku:

  Na společníky, členy dozorčí rady a členy představenstva všech těchto společností bude mít novela vliv.

  Zároveň s tím se mění i zákon 582/91 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, kde se v § 37 odst. 1 doplnilo nové písm. h), podle kterého je organizace povinna vést pro účely důchodového pojištění
„jde-li o obchodní společnost, seznam společníků a členů statutárních orgánů a dozorčí rady společnosti za jednotlivé kal. měsíce a přehled kal. měsíců, za které tato společnost neodvedla pojistné na SZ, které byla povinna odvést“
a zároveň byl doplněn nový odst. 7, který ukládá povinnost předat tyto údaje OSSZ, pokud společnost zaniká.

  Z tohoto vyplývá, že povinností obchodní společnosti bude od 1. července 2002 vedení seznamu společníků, členů statutárních orgánů a dozorčí rady za jednotlivé kalendářní měsíce a přehled kalendářních měsíců, za které společnost neodvedla pojistné na SZ, které byla povinna odvést. Předpokládáme, že Česká správa sociálního zabezpečení vydá k této evidenci metodiku. Zatím není k dispozici.

  Podle přechodného ustanovení se doba před účinností tohoto zákona posuzuje podle stávajícího znění zákona, tzn., že nezaplacené kalendářní měsíce před 1. 7. 2002 se do doby pojištění započtou.

  Změna v zákonu 589/92 Sb. o pojistném na SZ

  V tomto zákonu se doplnil v § 12 odst. 3, který říká,
„pojistné které dluží obchodní společnost, může zaplatit též společník anebo člen statutárního orgánu nebo dozorčí rady této společnosti; to platí též pro osobu, která byla tímto společníkem nebo členem.“
Podle tohoto odstavce mohou společníci, členové statutárního orgánu nebo dozorčí rady zaplatit dlužné pojistné, a to i v případě, že jimi již v současné době nejsou.

  Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení. Dnem vyhlášení je 28. červen 2002, takže účinnost této změny je od 1. července 2002.