6/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
77/02 Náš zaměstnanec utrpěl pracovní úraz s trvalými následky. Již několik let vyplácíme náhradu za ztrátu na výdělku, a to vždy za celý rok najednou na žádost postiženého. Zaměstnanec pracuje v jiném zaměstnání, posílá nám potvrzení o ročním výdělku, prohlášení lékaře, že následky úrazu trvají a čestné prohlášení, že nepobírá invalidní ani jiný důchod. Nyní se na nás obrátil s návrhem na jednorázovou výplatu náhrady dopředu do dosažení důchodového věku, což bude v roce 2008. Je toto řešení vůbec přípustné?
Váš případ je specifický již tím, že výplata náhrady za ztrátu na výdělku se provádí jedenkrát za rok (i když je to z pohodlnosti postiženého). Odst. 3 § 205b říká, že náhrada za ztrátu na výdělku se vyplácí pravidelně jednou měsíčně, takže toto je v rozporu s Vaší praxí. Výplata náhrady na 6 let dopředu nepřichází v úvahu vůbec, protože nemůžeme provést výpočet, neboť neznáme valorizace výdělků, ani jeho výdělek u současného zaměstnavatele.
78/02 Náš zaměstnanec odjel na pracovní cestu vlakem v 5,30 hod., do místa svého bydliště se vrátil v 19,00 hod. Požaduje po nás proplacení doby nad 8 hodin strávené na pracovní cestě jako práci přesčas. Týdenní pracovní doba je v naší firmě 40 hodin. Můžeme mu dobu nad 8 hodin proplatit jako práci přesčas a podle kterého předpisu?
Při pracovní cestě se jedná o práci přesčas v případě, že doba výkonu práce v místě konání pracovní cesty přesáhne 8 hodin. Jestliže zaměstnanec v místě výkonu práce odpracoval 10 hodin, budou u něho proplaceny dvě hodiny jako práce přesčas. Za čas strávený na pracovní cestě jinak než výkonem práce (např. cesta, čekání na spoj apod.), pokud spadá do doby odpočinku zaměstnance nenáleží ani příplatek za přesčas, ani náhradní volno.
79/02 Je možno poskytovat pracovní volno a proplácet náhradu mzdy zaměstnanci, který jezdí do zdravotnického zařízení vzdáleného 55 km od místa bydliště a zároveň i pracoviště? Stejné služby je schopno mu nabídnout i zdravotnické zařízení, které je v místě bydliště a se zdravotní pojišťovnou, u které je zaměstnanec pojištěn má smluvní vztah.
Každý zaměstnanec má možnost svobodné volby lékaře a podle bodu 1. přílohy k NV 108/94 Sb., kterým se provádí ZP má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu k vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení. Podmínkou je, že zdravotnické zařízení je ve smluvním vztahu k pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn a je nejblíže bydlišti nebo pracovišti. V písm. b) bodu 1. výše uvedeného NV je uvedeno, že pracovní volno se poskytne i v případě, že vyšetření nebylo provedeno v nejbližším zařízení, ale náhrada mzdy se poskytne pouze za dobu jako by vyšetření proběhlo v nejbližším zařízení. Tzn., že Vašemu zaměstnanci poskytnete pracovní dobu na celou dobu, ale náhradu jen za dobu, kterou budete muset vykalkulovat podle např. obdobného vyšetření jiného zaměstnance v nejbližším zařízení nebo celkovou dobu vyšetření zkrátíme o doby jízdy do vzdálenějšího zařízení apod.
80/02 Chceme zaměstnancům srážet ze mzdy příspěvky Odborové organizaci a částky za vydané stravenky. Vztahuje se i na tuto dohodu o srážkách ze mzdy občanský soudní řád, tj. že tyto srážky nemůžou být vyšší než by činily při výkonu rozhodnutí?
Podle § 246 odst. 1 ZP lze uspokojení nároků zaměstnavatele zajistit dohodou o srážkách ze mzdy mezi ním a zaměstnancem. Srážky ze mzdy nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí. Z toho vyplývá, že v případě srážky částek za stravenky by bylo třeba postupovat jako při výkonu rozhodnutí. Srážka příspěvků odborové organizaci neslouží k uspokojení nároků zaměstnavatele takže by podle našeho názoru neměla být touto formou vůbec řešena.
81/02 Od 20. 6. 2002 u nás nastoupil na dobu určitou do 31. 8. 2002 absolvent střední školy, který dělal přijímací zkoušky na vysokou školu, ale nebyl přijat. V současné době jedná s jednou vysokou školou, která má ještě volná místa a pravděpodobně bude přijat. Můžeme u něho uplatňovat odpočet částky na studium i v měsíci červenci, když přijetí nemáme zatím doloženo?
Vzhledem k tomu, že absolvent SŠ u Vás pracuje již od měsíce června a v případě, že nebude přijat na VŠ, tak se mu již měsíc červenec nebude započítávat jako soustavná příprava na budoucí povolání, bude vhodné v měsíci červenci „studentský odpočet“ neuplatňovat. V případě, že Vám tento student doloží potvrzení o přijetí na vysokou školu v měsíci srpnu, je možno u něho odpočet částky 950 Kč opět uplatnit za měsíc srpen. Pokud by chtěl vrátit veškeré sražené zálohy na daň, bylo by vhodné aby Vás požádal o roční zúčtování záloh, kde mu bude možné odečíst celou základní nezdanitelnou částku a celou částku na studium. Prakticky to znamená, že se celá sražená daň studentovi vrátí, protože nepředpokládáme že by měl měsíční příjem přes 50 tis. Kč.
82/02 Může si nechat zaměstnanec zasílat mzdu na více účtů?
Podle odst. 6 § 11 zákona 1/92 Sb. o mzdě a odst. 5 § 17 zákona 143/92 Sb. o platu je zaměstnavatel povinen na žádost zaměstnance poukázat částku jím určenou na jeden účet zaměstnance u banky. Toto ovšem nevylučuje možnost dohody o zasílání mzdy (platu) na další účty. Zde by ale bylo vhodné sjednat se zaměstnancem způsob úhrady nákladů, které zaměstnavateli z tohoto důvodu vzniknou.
83/02 Jsme povinni vystavit zaměstnanci potvrzení o výši příjmu pro žádost o půjčku nebo úvěr?
Povinnosti v této oblasti nám ukládá zákoník práce v § 120 odst.4, kde se říká, že zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy. Obdobný text najdeme v zákonech o mzdě a o platu. Další povinností je vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (§ 60 ZP), které obsahuje povinné údaje. Toto se ale vydává pouze při skončení zaměstnání. Nikde v zákonech nenajdeme povinnost vystavovat zaměstnanci jiné potvrzení o výši příjmu.
84/02 Zaměstnanec s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou čerpal dovolenou na zotavenou od 1. 7. do 14. 7. 2002. Zajímalo by nás, kolik dnů dovolené si v této době vyčerpá?
Vzhledem k tomu, že v době čerpání dovolené zaměstnance připadl svátek na den, který je jinak obvyklým pracovním dnem (5. 7.), nezapočítává se podle odst. 2 § 110 ZP tento den do dovolené. Takže ve Vašem případě si zaměstnanec vyčerpá pouze devět dnů dovolené na zotavenou.