• První změna se týká postavení občanů EU k tomuto zákonu (§ 3 zákona)

   Podle § 3 odst. má státní příslušník jiného členského státu Evropské unie stejné právní postavení v právních vztazích upravených tímto zákonem jako občan ČR, pokud tento zákon nestanoví jinak. Tzn., že se občané z jiných členských států EU můžou ucházet o zaměstnání v ČR stejně, jako naši občané.

• Další změna se týká nabídek zaměstnání (§ 12)

   Tyto nabídky nesmí mít diskriminační charakter, nesmí odporovat dobrým mravům a musí být v souladu s pracovněprávními nebo služebními předpisy.
   Zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborech, náboženství, sexuální orientace a dále informace, které odporují dobrým mravům a osobní údaje, které neslouží k plnění povinností zaměstnavatele stanovených zvláštním právním předpisem. Na žádost uchazeče o zaměstnání je zaměstnavatel povinen prokázat potřebnost požadovaného osobního údaje.
   Tzn., že při přijímání zaměstnanců se bude třeba vyvarovat vyžadování těchto choulostivých údajů a osobní údaje bychom měli požadovat tam, kde nám to zákon ukládá - tj. pro účely nemocenského, důchodového či zdravotního pojištění nebo pro daňové účely. Musíme mít připravený příslušný zákon, abychom tuto nutnost uchazeči prokázali…

• Nejzásadnější změna pro zaměstnavatele vyplývá z § 13, který pro jeho závažnost odcitujeme celý

   (1) Právnická nebo fyzická osoba je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce.
   (2) Běžnými úkoly vyplývajícími z předmětu činnosti právnické nebo fyzické osoby se rozumí úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností podle zvláštních právních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.
   (3) Povinnost stanovená v odstavci 1 neplatí v případech, kdy plnění běžných úkolů
    a) zajišťuje fyzická osoba sama nebo s pomocí svého manžela nebo dětí, nebo právnická osoba prostřednictvím svých společníků nebo členů,
    b) zajišťuje právnická nebo fyzická osoba dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce (§ 66), nebo
    c) právnická nebo fyzická osoba svěří jinému zaměstnavateli.
(4) Plnění běžných úkolů podle odstavce 3 písm. c) lze svěřit jen zaměstnavateli, který má činnosti (úkoly), které mu mají být svěřeny, zahrnuty v předmětu své činnosti a bude je zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce.

   CO Z TOHO VYPLÝVÁ?

   Plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu činnosti by měl zaměstnavatel zajišťovat svými zaměstnanci, které zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle ZP. Výjimkou jsou případy, kdy si úkoly zajišťuje fyzická osoba sama nebo za pomoci spolupracujících osob, nebo pokud jsou zajišťovány dočasně přidělenými zaměstnanci od agentury práce, nebo jsou svěřeny jinému zaměstnavateli.

   „Běžnými úkoly“ se rozumí úkoly související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb. Tzn., že jsou to činnosti, které má zaměstnavatel zapsány v obchodním rejstříku nebo živnostenském listu.
   Např. v živnostenských listech je uvedena činnost „výroba hutního materiálu“ a „obchodní činnost“. V tomto případě by tato firma měla výrobu hutního materiálu zajišťovat svými zaměstnanci, nebo zaměstnanci od agentury práce nebo jinou firmou, která má jako předmět podnikání výrobu hutního materiálu a výrobu bude zajišťovat svými zaměstnanci, které zaměstnává v pracovněprávních vztazích…
   POZOR: za běžné úkoly výše uvedené firmy se ale nepovažují např. účetní práce, doprava, údržba nebo úklid, protože tyto činnosti nemá zapsány v obchodním rejstříku (živnostenském listu). Tyto práce si může nechat dělat dodavatelsky od jiné firmy.

   Pokud plnění běžných úkolů svěřím jinému zaměstnavateli, musí mít tento zaměstnavatel úkoly jemu svěřené

• zahrnuty v předmětu své činnosti
• a musí je zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce

   Tzn., že si již nebude možné najmout firmu, která nám na práci dodá Ukrajince nebo Slováky, pokud je tato firma nebude zaměstnávat v pracovněprávních vztazích
   Tato změna by měla omezit tzv. „švarcsystém“, kdy pro zaměstnavatele, který má jako předmět činnosti „stavební práce“, pracují zedníci s živnostenským listem a svou práci mu fakturují. Obdobně u úklidové firmy pracují uklizečky se živnostenským listem apod. Rovněž by mělo dojít k omezení tzv. „mezinárodního pronájmu pracovní síly“, kdy naší firmě dodala cizí firma „lidi“ a my jsme jejich práci řídili a peníze zasílali této firmě … Švarcsystém bude i nadále využíván např. u účetních prací, které si může zaměstnavatel nechat dělat dodavatelsky.
   Obě tyto změny by měly přinést více peněz do „státní pokladny“, protože úniků od plateb pojistného bude u zaměstnanců podstatně méně než u podnikatelů. Např. když stavební firma bude zedníky zaměstnávat, tak za ně musí odvést i pojistné 35%, které hradí zaměstnavatel (26% sociálka a 9% zdravotní). Zedník na živnostenský list tolik nikdy neodvedl, protože měl kromě příjmů i výdaje, které mu snížily základ pro pojistné i pro daň…
   POZNÁMKA: zde bude zajímavé sledovat, jak se úřady práce postaví k tzv. subdodávkám, kdy např. část stavebních prací zajišťuje pro stavební firmu elektrikář - fyzická osoba se živnostenským listem. Toto už nebude tak jednoduché, jako u zedníka s živnosťákem, který má jen zednickou lžíci a vše ostatní mu dodala firma, která si ho najala… Tento elektrikář si může zajišťovat vše potřebné sám… Bude to porušení zákona či nikoliv?

   Pokud bude porušena zásada, že plnění běžných úkolů musím zajistit svými zaměstnanci, které zaměstnávám v pracovněprávních vztazích, bude se jednat o tzv. „nelegální práci“ uvedenou v § 5 písm. e) zákona, za kterou může úřad práce uložit pokutu až do 2 miliónů korun.

• Další povinnost pro zaměstnavatele vyplývá z možnosti „přivýdělku“ uchazečů (§ 25 zákona)

   Tento § umožňuje uchazeči, aby pobíral podporu v nezaměstnanosti a přitom si přivydělával, buď v pracovním nebo služebním poměru (činnost vykonávána v rozsahu kratším než polovina stanovené týdenní pracovní doby a odměna nižší než polovina minimální mzdy), nebo na základě dohod mimo pracovní poměr (za období, na které byly dohody sjednány, musí být měsíční odměna nebo průměrná měsíční odměna nižší než polovina minimální mzdy).
   Jelikož tito přivydělávající si uchazeči budou muset rozsah činnosti a výši přivýdělku doložit, bude třeba jim vystavit potvrzení. Pravděpodobně budou vydány tiskopisy, na kterých by se výše odměny a rozsah činnosti potvrzoval.

• Další povinností zaměstnavatele je oznamování „volných pracovních míst“ úřadu práce (§ 35 zákona)

   Zaměstnavatel je povinen do 10 kalendářních dnů oznámit příslušnému úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku a neprodleně, nejpozději do 10 kalendářních dnů, oznámit obsazení těchto míst.
   Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance. Tato definice volných pracovních míst dává prostor zaměstnavatelům, aby povinnost jejich hlášení neplnili, pokud nebudou chtít zaměstnance z úřadu práce…
   Lhůta pro oznámení počíná běžet dnem následujícím po vytvoření, uvolnění nebo obsazení pracovního místa.

• V § 67 a následujících jsou definovány osoby se zdravotním postižením

   Osoba se zdravotním postižením nahrazuje dosud používaný termín „osoba se změněnou pracovní schopností“.
   Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou
a) orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními (dále jen "osoby s těžším zdravotním postižením"),
b) orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními,
c) rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen "osoby zdravotně znevýhodněné").
   Tzn., že nově je osobou s těžším zdravotním postižením vždy poživatel plného invalidního důchodu (dosud ne všichni poživatelé plného invalidního důchodu byli osobou se ZPS). Zdravotní postižení se bude prokazovat potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení - tzn. rozhodnutí o přiznání ID, ČID nebo o tom, že je osobou zdravotně znevýhodněnou. Tyto osoby se potom budou započítávat na plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením (viz výklad k § 81).
   POZNÁMKA: vzhledem k tomu, že někteří zaměstnanci mají dosud potvrzení, že jsou osobou se ZPS, je třeba je podle přechodného ustanovení pod bodem 7 považovat za osoby se zdravotním postižením po dobu platnosti tohoto rozhodnutí, maximálně však po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
   Např. zaměstnanec, který má časově neomezené potvrzení, že je občanem se ZPS, bude považován za občana zdravotně znevýhodněného maximálně do 30. 9. 2007. Po tomto datu by si měl přinést rozhodnutí OSSZ o tom, že je osobou zdravotně znevýhodněnou.
   Stejný postup by se uplatnil u osob, které byly OSSZ uznány za osoby se ZPS s těžším zdravotním postižením a nejsou podle posudku orgánu sociálního zabezpečení uznány plně invalidními. Za osoby s těžším zdravotním postižením by se považovaly po dobu platnosti tohoto rozhodnutí, maximálně po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. max. do 30. 9. 2007) - viz bod 8 přechodných ustanovení.
   V dalším textu je „osoba se zdravotním postižením“ uváděna jako „osoba se ZP“.

• Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se ZP (§ 78 zákona)

   Zaměstnavateli, který zaměstnává více než 50% osob se ZP poskytuje úřad práce příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Výše příspěvku činí

• 0,66 násobku průměrné měsíční mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku za každou zaměstnanou osobu s těžším zdravotním postižením
• 0,33 násobku průměrné měsíční mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku za každou zaměstnanou osobu se ZP.

   Průměrná mzda za I. až III. čtvrtletí 2003 byla 16321 Kč.
Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě žádosti zaměstnavatele. Součástí žádosti je doložení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se ZP nebo osobami s těžším zdravotním postižením.
   Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců stanoví MPSV prováděcím předpisem.

• V §§ 80 až 83 jsou uvedeny povinnosti zaměstnavatelů v oblasti zaměstnávání osob se ZP

   Podle § 80 jsou zaměstnavatelé povinni při oznamování volných míst na úřady práce uvádět, zda se jedná o místa vhodná pro osoby se ZP, dále by měli zaměstnavatelé rozšiřovat podle svých podmínek možnost zaměstnávání osob se ZP, vést evidenci zaměstnávaných osob se ZP a vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se ZP.
   Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se ZP ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců. Povinný podíl činí i nadále 4%. Způsoby plnění povinného podílu se rovněž výrazně nezměnily a jsou tyto:
  a) zaměstnáváním v pracovním poměru,
  b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných dílen provozovaných občanským sdružením, státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo církevní právnickou osobou nebo obecně prospěšnou společností, nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
   c) odvodem do státního rozpočtu,
nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).
   Jediné, co se výrazně změnilo oproti dosud platnému zákonu o zaměstnanosti je výše odvodu do státního rozpočtu, který bude činit 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy za I. až III. čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl vznikla. Dobrou zprávou je, že podle přechodného ustanovení pod bodem 9. se plnění povinného podílu osob se ZPS za rok 2004 provede podle znění zákona o zaměstnanosti platného do 30. 9., tzn., že za rok 2004 činí výše odvodu pouze 1,5 násobek průměrné mzdy…
   Metodiku pro výpočet průměrného ročního přepočteného stavu zaměstnanců a výpočtu plnění povinného podílu vydá MPSV prováděcím předpisem.

• Získávání zaměstnanců ze zahraničí (§§ 85 až 103 zákona)

   Předně je třeba uvést, že za zaměstnance ze zahraničí (dále jen „cizince“) se pro účely zaměstnávání nepovažuje fyzická osoba, která je státním občanem ČR nebo občanem EU případně jeho rodinným příslušníkem! Tzn., pokud nastoupí do zaměstnání občan EU nebo jeho rodinný příslušník, má zaměstnavatel pouze povinnost toto oznámit úřadu práce nejpozději v den nástupu. Při skončení tohoto zaměstnání je povinnost toto oznámit do 10 kalendářních dnů od skončení zaměstnání (§ 87). Takže další text se vztahuje pouze na občany „zbývající části světa“…

   Zaměstnavatelé mohou na základě povolení příslušného úřadu práce získávat zaměstnance ze zahraničí na volná pracovní místa, na která nelze přijmout uchazeče o zaměstnání. Tzn., že cizincem mohu obsadit volné pracovní místo až tehdy, pokud se mi jej nepodaří obsadit uchazečem o zaměstnání z ČR nebo ze státu EU…
   Povolení k získávání cizinců vydává příslušný úřad práce na základě písemné žádosti zaměstnavatele. Povolení se nevyžaduje, pokud cizinec vykonává jako společník, člen družstva, statutární orgán nebo člen statutárního orgánu společnosti nebo družstva pro tyto práce, které jsou předmětem činnosti obchodní společnosti nebo družstva. Např. o povolení nebude zaměstnavatel žádat pro společníka s.r.o. z Ukrajiny nebo člena představenstva družstva z Izraele.
   Žádost o vydání povolení k zaměstnání cizince podává žadatel nebo jeho budoucí zaměstnavatel úřadu práce před jeho vstupem na území ČR. Povolení se vydává na dobu maximálně jednoho roku a může se prodlužovat i opakovaně, vždy však nejdéle na dobu jednoho roku. Žádost zaměstnavatele o povolení k získávání cizinců i žádost cizince o vydání povolení k zaměstnání nebo jeho prodloužení podléhají správním poplatkům (zákon 368/92 Sb. o správních poplatcích).
   Cizinec může být přijat do zaměstnání jen tehdy, má-li platné povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu. Výjimkou jsou společníci a členové statutárních orgánů uvedení výše, dále cizinci s povoleným trvalým pobytem, rodinní příslušníci člena diplomatické mise a cizinci, jejichž výkon práce nepřesáhne 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce, jde-li zároveň o umělce, sportovce, pedagogické pracovníky nebo studenty do 26 let věku (v § 98 jsou uvedeny ještě další skupiny osob…). U těchto skupin se vyžaduje pouze povolení k pobytu a zaměstnavatel je musí nahlásit na úřad práce.
   Co všechno musí obsahovat žádost cizince o povolení zaměstnání na území ČR najdete v §§ 89 až 101.

• Evidence občanů Evropské unie a cizinců (§ 102 zákona)

   Zaměstnavatel je povinen vést evidenci občanů EU a všech cizinců, které zaměstnává nebo kteří jsou k němu vysláni k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem. Evidence obsahuje tyto údaje:
  a) identifikační údaje cizince,
  b) adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek,
  c) číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal,
  d) druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno,
  e) pohlaví osob
  f) zařazení podle odvětvové klasifikace (OKEČ)
  g) nejvyšší dosažené vzdělání a vzdělání požadované
  h)dobu, na kterou jim bylo vydáno povolení k zaměstnání a na kterou jim byl povolen pobyt
  i) den nástupu a den skončení zaměstnání popřípadě vyslání.
Údaje o cizincích lze sdělovat jen úřadu práce. Jinak pouze se souhlasem těchto osob nebo v případech, kdy to stanoví zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva.

• Definice dítěte (§ 121)

   Dítětem se pro účely zákona o zaměstnanosti rozumí fyzická osoba
   a) mladší 15 let, nebo
   b) starší 15 let, pokud nemá ukončenou povinnou školní docházku, a to až do doby jejího ukončení.
   Tyto děti mohou vykonávat pouze uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost. I o povolení této činnosti se musí žádat úřad práce.
   Tato změna byla promítnuta i do ZP (DIS 11/04) a vyplývá z ní, že po 1. 10. 2004 nebude moci pracovat dítě starší než 15 let, pokud nebude mít dokončenu povinnou školní docházku.

• Kontrolní činnost (§§ 125 až 138 zákona)

   Kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti vykonávají úřady práce, MPSV a v oblasti zaměstnávání cizinců celní úřady.
   Úřady práce kontrolují dodržování pracovněprávních předpisů, dodržování kolektivních smluv a vnitřních předpisů v částech, ve kterých mohou být individuální nároky zaměstnanců upraveny výhodněji. Za pracovněprávní předpisy se považují právní předpisy o zaměstnanosti a právní předpisy, z nichž vznikají účastníkům práva nebo povinnosti z pracovněprávních vztahů (v poznámce se uvádí například zákoník práce, zákon o mzdě, zákon o platu a zákon o cestovních náhradách, ale můžou kontrolovat i dodržování prováděcích nařízení vlády k těmto zákonům).
   Ministerstvo práce kontroluje plnění dohod o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení.

• Sankce za porušení pracovněprávních předpisů (§§ 139 až 141 zákona)

   Zákon rozlišuje, zda se jedná o přestupek u fyzické osoby nebo správní delikt u právnické osoby. Sazby za přestupky i správní delikty se však nijak výrazně neliší, tzn., že

• za porušení zákazu diskriminace nebo rovného zacházení, neposkytnutí mzdy nebo platu, porušení ustanovení pracovněprávních předpisů, KS nebo vnitřního předpisu týkající se dovolené, pracovních podmínek, náhrady škody a přechodu práv a povinností - sazba jeden milion Kč.
• za zprostředkování zaměstnání bez povolení, umožnění výkonu práce dítěti, umožnění výkonu nelegální práce - sazba dva miliony Kč.
• za nevykázané dlužné mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele - sazba 500 tis. Kč.

  Toto je konec první části našeho komentáře k zákonu o zaměstnanosti, která se týká povinností zaměstnavatele. V příštím čísle najdete změny, týkající se výše podpory apod.