PROBLEMATIKA ŽEN NA MATEŘSKÉ A RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ

4/ PROBLEMATIKA ŽEN NA MATEŘSKÉ A RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ

V současné době se opět v České republice začala zvyšovat porodnost, což je pochopitelně žádoucí („náš národ snad nevymře…“), ale přineslo to spoustu problémů mzdovým účetním a personalistům, protože díky dlouhému půstu už zapomněli, jak v některých případech správně postupovat. Proto jsme se rozhodli zrekapitulovat některé problémy spojené s porodem, mateřskou a rodičovskou dovolenou.

ŽENA OZNÁMÍ, ŽE JE TĚHOTNÁ

   pokud nám žena oznámí, že je těhotná, je naší povinností ji převést na jinou práci, jestliže koná práci, která je těhotným ženám zakázána, nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství. Tato práce by pro ni měla být vhodná a měla by dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci. Jestliže dosahuje takto převedená žena bez vlastního zavinění nižšího výdělku než na dosavadní práci, poskytuje se jí tzv. „vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství“. Tento příspěvek se poskytuje z dávek nemocenského pojištění.
   Pokud požádá těhotná žena pracující v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět. Jestliže o převedení nepožádá, nejsme povinni ji převádět!
   Zaměstnavatel nesmí nařizovat těhotným ženám práci přesčas.
   Požádá-li těhotná žena o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen jí vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.
   Těhotné ženy smějí být vysílány na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen se svým souhlasem. Přeložit je může zaměstnavatel jen na jejich žádost.
Výpovědí může zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní jen v případě výpovědi podle § 46 odst. 1 písm. a) a b) a podle odst. 3 § 53.

NÁSTUP NA MATEŘSKOU DOVOLENOU (§ 157 odst. 1 ZP)

   V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě náleží zaměstnankyni mateřská dovolená (dále jen MD) po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň dvě nebo více dětí nebo jde-li o zaměstnankyni osamělou, náleží MD po dobu 37 týdnů. Nástup na MD určuje lékař zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto datem. Po dobu MD pobírá žena peněžitou pomoc v mateřství podle zákona 88/1968 Sb. Některé odlišnosti v délce MD najdete v ABECEDNÍKU na str. 60 a následujících. Ve stejné brožuře najdete i informaci o výpočtu peněžité pomoci v mateřství.
V případě nástupu na MD má zaměstnavatel povinnost umožnit ženě nástup, protože jde o důležitou osobní překážku v práci podle § 127 ZP.
   JAK JE TO S VÝDĚLEČNOU ČINNOSTÍ PŘI MATEŘSKÉ DOVOLENÉ?
   Pokud by žena na MD vstoupila zpět do svého původního zaměstnání, z kterého je jí vyplácena peněžitá pomoc v mateřství, zastaví se jí výplata této peněžité pomoci. Jestliže začne vykovávat jinou výdělečnou činnost, např. u dalšího zaměstnavatele uzavře dohodu o pracovní činnosti, nemá tento příjem vliv na pobírání peněžité pomoci v mateřství. ZÁVĚR: při pobírání peněžité pomoci může mít zaměstnankyně příjem, ale pouze z jiného zaměstnání. Nikdy nemůže mít příjem ze zaměstnání, z kterého je jí poskytována peněžitá pomoc v mateřství, protože by se jí zastavila výplata peněžité pomoci.

SKONČENÍ MD A NÁVRAT DO ZAMĚSTNÁNÍ (§ 147 ZP)

Vrátí-li se do práce zaměstnankyně po skončení MD (§ 157 odst. 1 ZP), je zaměstnavatel povinen zařadit ji na její původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že tato práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, musí je zaměstnavatel zařadit na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě.
Tzn., že při návratu po 28 resp. 37 týdnech MD je zaměstnavatel vždy povinen zařadit ženu na původní práci a pracoviště. Výjimkou je případ, kdy její práce byla zrušena nebo bylo zrušeno celé pracoviště. I v těchto případech je povinností zaměstnavatele zařadit ji na jinou práci, která odpovídá pracovní smlouvě. Teprve pokud by neměl takovou práci, mohl by dát této zaměstnankyni výpověď.

SKONČENÍ MD A ČERPÁNÍ DOVOLENÉ NA ZOTAVENOU

   Pokud požádá zaměstnankyně o poskytnutí dovolené na zotavenou tak, aby navazovala bezprostředně na skončení MD, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět (§ 108 odst. 4 ZP). Dovolená vyčerpaná podle tohoto ustanovení se z důvodu čerpání rodičovské dovolené nekrátí (§ 11 odst. 1 NV 108/94 Sb.). Tzn., že pokud žena skončí pobírání peněžité pomoci v mateřství a požádá zaměstnavatele o čerpání dovolené na zotavenou, je povinen jí vyhovět!
   Pokud si vyčerpá celou dovolenou na zotavenou a potom nastoupí na rodičovskou dovolenou, nebude se takto vyčerpaná dovolená krátit z důvodu čerpání rodičovské dovolené. Někteří „nepřející“ zaměstnavatelé však neupozorní zaměstnankyni na tuto skutečnost a když o čerpání dovolené nepožádá, nechají ji dovolenou propadnout…
   Doba mateřské dovolené se podle § 40 odst. 2 NV 108/94 Sb. posuzuje pro účely dovolené na zotavenou jako výkon práce a započítává se do odpracovaných dnů pro splnění podmínky odpracování alespoň 60 dnů v kalendářním roce.

Při aplikaci těchto ustanovení ZP můžou nastat některé složitější situace:
a)	žena čerpala MD do 28. 2. 2005. Od 1. 3. potom požádala zaměstnavatele o čerpání dovolené na zotavenou v délce čtyř týdnů a po jejím vyčerpání požádala o rodičovskou dovolenou. Žádnou nevyčerpanou dovolenou z roku 2004 neměla.
v tomto případě se dovolená za rok 2005 nekrátí, protože byla vyčerpána před nástupem na rodičovskou dovolenou a do splnění podmínky odpracování 60 dnů se započítává jak celá doba pobírání peněžité pomoci, tak celá doba čerpání dovolené (21 dnů v lednu, 20 dnů v únoru a 20 dnů dovolené, tj. celkem 61 dnů).
b)	ve stejném případu jako a), ale žena nepožádala o čerpání dovolené po skončení pobírání MD a požádala ihned o rodičovskou dovolenou.
v tomto případě jí vznikne nárok pouze na jednu dvanáctinu celoročního nároku za 41 pracovních dnů v měsících lednu a únoru, kdy pobírala peněžitou pomoc, která se považuje za výkon práce.
c)	ve stejném případu jako a), ale žena nepožádala o čerpání dovolené po skončení pobírání MD, požádala nejprve o rodičovskou dovolenou, ale v srpnu si zažádala o přerušení rodičovské dovolené a o čerpání dovolené na zotavenou.
v tomto případě jí zaměstnavatel nemusí vyjít vstříc a umožnit ji dovolenou čerpat. Pokud by jí přesto umožnil čerpání dovolené, bude se tato krátit za dobu pobírání rodičovské dovolené. Vychází nám krácení o šest dvanáctin, tzn. na 10 dnů dovolené, což jí v součtu s pracovními dny v lednu a únoru (41) nedá 60 dnů, aby ji vznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok, takže si může čerpat pouze dvě dvanáctiny za 51 odpracovaných dnů. Poznámka: při čerpání dovolené může nastat situace, že v tomto období bude svátek, který připadne na pracovní den. Podle § 110 odst. 2 ZP se den, na který připadl svátek, nezapočítává do dovolené. Ale problém je v tom, zda zaměstnankyni poskytnout náhradu mzdy za svátek či nikoliv? Podle našeho názoru by se náhrada mzdy za svátek neposkytla, protože zaměstnankyně by v tento den stejně nepracovala (čerpala by rodičovskou dovolenou). Náhrada mzdy se poskytne v případě, že mzda ušla v důsledku svátku, což v tomto případě není splněno.

RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ (§ 158 ZP)

   Po skončení MD může žena požádat o poskytnutí rodičovské dovolené až do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. Zaměstnavatel je povinen její žádosti vyhovět, a to v rozsahu o jaký žena požádá, tzn., že může požádat do jednoho roku, do dvou let nebo do osmnácti měsíců… Jak by měla žádost vypadat není předepsáno, stejně tak jako není určeno, že musí být podána písemnou formou. Pro případné spory v budoucnu doporučujeme písemnou formu žádosti o rodičovskou dovolenou.
   JAK POSTUPOVAT V PŘÍPADĚ, ŽE ŽENA POŽÁDALA O RODIČOVSKOU DOVOLENOU A CHCE SE VRÁTIT DO PRÁCE DŘÍVE NEŽ UVEDLA V ŽÁDOSTI?
   Zde se názory právníků liší, někteří tvrdí že platí doba uvedená v žádosti a nelze nastoupit dříve, jiní zastávají názor, že ze strany zaměstnankyně se jedná o jednostranný akt, kterému by měl zaměstnavatel vyhovět. ZP skutečně dává zaměstnankyni volnost a nevyžaduje dohodu se zaměstnavatelem…
   NÁŠ NÁZOR: pokud je přijímán zaměstnanec, který bude v době čerpání rodičovské dovolené zastupovat nepřítomnou pracovnici, je vhodné s ním sjednat pracovní smlouvu na dobu určitou. Doba určitá se může sjednat takto: „po dobu mateřské a rodičovské dovolené paní X. Y.“. Jestliže se mi zaměstnankyně vrací dříve z rodičovské dovolené, můžu s náhradou za ní skončit pracovní poměr, protože už paní X. Y. nečerpá rodičovskou dovolenou a sjednaná doba určitá uplynula.

VÝDĚLEČNÁ ČINNOST V DOBĚ ČERPÁNÍ RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ

Pokud zaměstnankyně nastoupí v době čerpání rodičovské dovolené zpět na svou původní funkci, končí tím rodičovskou dovolenou. Toto platí i v případě, že bude pracovat na zkrácený úvazek. JAKÝ JE DOPAD TAKOVÉHOTO VSTUPU DO ZAMĚSTNÁNÍ:

tím, že již nečerpá rodičovskou dovolenou, může jí dát zaměstnavatel výpověď, protože zákaz výpovědi platí pouze po dobu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené. Pouze při výpovědi osamělé zaměstnankyni podle § 46 odst. 1 písm. c) ZP, je zaměstnavatel povinen zajistit jí nové vhodné zaměstnání (§ 47 odst. 2 ZP).
pokud by tato zaměstnankyně nastoupila na další mateřskou dovolenou, vypočítávala by se jí peněžitá pomoc v mateřství z příjmů, kterých dosáhla v rozhodném období a nikoliv v období před nástupem na první MD, což by mohlo např. při zkráceném pracovním úvazku výrazně ovlivnit výši vyplácené peněžité pomoci při druhé mateřské dovolené..

   Např. žena odešla na první mateřskou dovolenou v roce 2003. Její příjem byl cca 15 tis. měsíčně. Od ledna 2005 nastoupila na své původní místo a pracuje 3 hodiny denně, její příjem je 7000 Kč měsíčně. Pokud by tato zaměstnankyně odcházela v lednu 2006 na další MD, bylo by rozhodné období pro výpočet peněžité pomoci leden 2005 až prosinec 2005 a vycházelo by se z příjmů, které v tomto období dosahovala.
   JAK SE VYHNOUT TÉTO SITUACI?
   V tomto případě by bylo vhodné se zaměstnankyní uzavřít jiný pracovněprávní vztah (pokud je to možné!) např. dohodu o pracovní činnosti na jinou činnost než má v původní pracovní smlouvě. Tato dohoda by se ukončila v den předcházející nástupu na mateřskou dovolenou a tím by se u této zaměstnankyně vycházelo při výpočtu peněžité pomoci z příjmů, které dosahovala v původním zaměstnání, tj. rozhodné období by se prodlužovalo po třech měsících až do období, kdy byl započitatelný příjem a alespoň jeden kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ.

DOPAD SKONČENÍ RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ NA POBÍRÁNÍ RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU

Skončení rodičovské dovolené nemá žádný vliv na pobírání rodičovského příspěvku. Tato dávka státní sociální podpory je poskytována až do 4 let věku dítěte (nebo do 7 let věku u dlouhodobě zdravotně postiženého dítěte) a jedinou podmínkou pro jeho pobírání je, že nenavštěvuje jesle nebo mateřskou školku více jak pět kalendářních dnů v kalendářním měsíci (§ 30 odst. 3 písm. a) zákona 117/95 Sb.). Z toho vyplývá, že pokud žena nastoupí ihned po MD do zaměstnání na plný úvazek, bude si vydělávat měsíčně 30 tis. Kč a dítě jí bude hlídat babička, nárok na rodičovský příspěvek stejně má. Stejně tak jej neztrácí, pokud čerpala rodičovskou dovolenou a nastoupila do zaměstnání v době, kdy dítěti nebyly ještě 3 roky, pokud není dítě v předškolním zařízení více 5 kalendářních dnů.
POZOR: od 1. 1. 2006 bude možné při pobírání rodičovského příspěvku umístnit dítě starší než tři roky do předškolního zařízení každodenně, pokud doba jeho pobytu nepřesáhne 4 hodiny denně.

ŽENA CHCE BÝT DOMA AŽ DO 4 LET VĚKU DÍTĚTE

Spousta žen se v rámci kvalitnější péče o dítě rozhodla, že bude s dítětem až do 4 let jeho věku. V tomto případě jí zaměstnavatel nemusí vyhovět, protože se již nejedná o rodičovskou dovolenou, která je pouze do 3 let věku dítěte. Zde jí může zaměstnavatel poskytnout na tuto dobu pracovní volno bez náhrady mzdy (tzv. „neplacené volno“). V tomto případě za ní zaměstnavatel nemusí odvádět zdravotní pojištění, protože stát je plátcem pojistného na VZP mimo jiné za příjemce rodičovského příspěvku (§ 7 odst. 1 písm. c) zákona 48/97 Sb.). Zaměstnankyně by měla předložit potvrzení o pobírání rodičovského příspěvku.
Pokud ovšem zaměstnavatel nesouhlasí s poskytnutím neplaceného volna do 4 let věku dítěte, měl by zaměstnankyni vyzvat k nástupu do zaměstnání. Jestliže zaměstnankyně odmítne nastoupit, je dán výpovědní důvod podle § 46 odst. 1 písm. e) nebo je možno skončit pracovní poměr dohodou.

NA JAKOU FUNKCI ZAŘADIT ZAMĚSTNANKYNI, KTERÁ SE VRACÍ Z RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ?

V případě návratu ženy z rodičovské dovolené neplatí již § 147 ZP, tzn., že není povinností jej zařadit na jejich původní práci a pracoviště. Zaměstnavatel jim musí pouze nabídnout práci odpovídající pracovní smlouvě, pokud takovou práci nemá, je dán výpovědní důvod podle § 46 odst. 1 písm. c).

JAK JE TO KDYŽ ČERPÁ MATEŘSKOU A RODIČOVSKOU DOVOLENOU MUŽ?

   Muž může čerpat pouze rodičovskou dovolenou podle § 158 ZP, a to od narození dítěte až do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let.
   Podle § 160 odst. 1 ZP jsou zaměstnanec a zaměstnankyně oprávněni čerpat současně mateřskou a rodičovskou dovolenou. Pochopitelně, že dávky (peněžitá pomoc resp. rodičovský příspěvek) jsou jim poskytovány pouze jedenkrát…
   Pokud bude o dítě pečovat pouze muž, může tak učinit nejdříve po uplynutí 6 týdnů ode dne porodu, protože podle § 157 odst. 5 nemůže žena mateřskou dovolenou přerušit dříve než skončí „šestinedělí“. V tomto případě ale musí počítat s tím, že nebude pobírat peněžitou pomoc v mateřství, ale pouze rodičovský příspěvek (jestliže je ale jeho manželka např. soudkyně, advokátka nebo ve vedoucí funkci v bance, tak se propad v příjmu rodiny snadno nahradí…).
   Pokud bude muž čerpat rodičovskou dovolenou od narození dítěte do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat MD (tj. 28 týdnů), platí na něj stejná ustanovení o

čerpání dovolené (§ 108 odst. 4 ZP)
návratu na původní místo (§ 147 ZP).

Dále po celou dobu čerpání rodičovské dovolené nemůže ani muž dostat výpověď (§ 48 odst. 1 písm. d), s výjimkou výpovědi podle § 46 odst. 1 písm. a) a b).
V případě návratu muže po rodičovské dovolené platí to, co je uvedeno při návratu ženy z rodičovské dovolené, tzn., že by měl být zařazen na práci odpovídající pracovní smlouvě.

Tento výklad není ještě konečný a budeme jej postupně doplňovat na základě Vašich konkrétních připomínek a námětů.