JAKÉ MÁ ZAMĚSTNANEC POVINNOSTI PODLE NAŠICH ZÁKONŮ?
   Podle § 30 odst. 2 ZP smí zaměstnavatel vyžadovat v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru od osoby, která se u něj uchází o práci jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Podle našeho názoru patří mezi tyto údaje i údaje uváděné v potvrzení o zaměstnání, tj. např. druh konaných prací, dosažená kvalifikace nebo prováděné srážky ze mzdy. Další údaj, který by měl zaměstnanec doložit při vstupu do zaměstnání je potvrzení o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky nemocenského pojištění (§ 49 odst. 1 písm. b) zákona 582/91 Sb.), které mu musí organizace nebo OSSZ (u malých organizací) vystavit. Zde se jedná především o doby předchozích pracovních neschopností pro zjištění délky podpůrčí doby. Tento údaj doporučujeme rovněž uvádět na potvrzení o zaměstnání, i když v § 313 ZP uveden jako povinný není.
   Takže právních opor pro to, aby zaměstnanec předložil zápočtový list je dost…

   JAK POSTUPOVAT U ZAMĚSTNANCE, KTERÝ ZÁPOČTOVÝ LIST NEPŘEDLOŽÍ A MY JEJ PŘESTO DO ZAMĚSTNÁNÍ PŘIJMEME?
V těchto případech doporučujeme

• nechat zaměstnanci podepsat čestné prohlášení, že se z jeho mzdy nemusí provádět srážky ze mzdy na základě výkonu rozhodnutí
• pro účely poskytování nemocenských dávek, považovat tohoto zaměstnance za osobu, která má při nástupu do zaměstnání vyčerpanou podpůrčí dobu. Tzn., že tomuto zaměstnanci poskytneme nemocenské dávky jen za tolik dnů, kolik si „odpojistil“. Např. zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 1. 6. 2007, pracoval do 19. 6. a od 20. 6. onemocněl. Tomuto zaměstnanci poskytneme nemocenskou maximálně za 19 kalendářních dnů…

   Bez těchto opatření na sebe přebíráte odpovědnost za přeplatek na dávkách NP resp. za neprovádění srážek ze mzdy!