Vzhledem k tomu, že úvěr byl poskytnut na úhradu za převod členských práv a povinností družstva, je třeba, aby zaměstnanec předložil podle § 38l odst. 1 písm. f) potvrzení právnické osoby, že je jejím členem. Jelikož byt odkoupil do osobního vlastnictví, pravděpodobně již není členem této právnické osoby a odpočet úroků za rok 2010 nelze provést. Pokud by zůstal členem družstva i nadále, odpočet úroků by bylo možné provést.

   Zaměstnanec by si chtěl v rámci ročního zúčtování zpětně uplatnit slevu na manželku za roky 2008 a 2009, kdy byla na mateřské a poté na rodičovské dovolené. Její příjem nepřesáhl v obou letech 68000 Kč. Můžeme u něho provést opravu ročního zúčtování za roky 2008 a 2009?

   Opravu ročního zúčtování záloh za předchozí roky by bylo možné provést pouze v případě, že by zaměstnanec uplatňoval slevu na manželku (tzn. vepsal by ji do prohlášení k dani) a zaměstnavatel by opomněl tuto slevu uplatnit. Z dotazu ale vyplývá, že chyba vznikla vinou zaměstnance a proto jedinou možnou cestou k získání slevy je podání daňového přiznání za roky 2008 a 2009. Zaměstnavatel mu vystaví pouze potvrzení o zdanitelných příjmech s výsledkem RZ.

   Někteří zaměstnanci si přinesli od společenství vlastníků bytových jednotek potvrzení o tom, že za pronájem společných nebytových prostor obdrželi částku podle velikosti svého podílu. Např. někdo obdržel za rok 2010 částku 1200 Kč, jiný 1700 Kč apod. Tuto částku všichni vložili do fondu oprav, můžeme u nich provést roční zúčtování záloh?

   Pokud částka, kterou za pronájem obdrželi, nepřekročí 6000 Kč, může se u nich roční zúčtování záloh provést. Pokud by byl ovšem tento zaměstnanec povinen podat daňové přiznání z jiného důvodu (např. ještě podniká a má příjmy podle § 7), musí do daňového přiznání uvést i tento příjem z pronájmu, který je nižší než 6000 Kč. Pochopitelně, že si z tohoto příjmu uplatní alespoň výdaje paušálem ve výši 30%. To, že zaměstnanec vložil peníze do fondu oprav, na tomto postupu nic nemění.

   Zaměstnanec v měsíci prosinci 2010 zrušil smlouvu na soukromé životní pojištění, ale odbytné mu bylo pojišťovnou vyplaceno až v měsíci únoru 2011. Musí tento poplatník podat daňové přiznání za rok 2010 nebo až za rok 2011, kdy mu bylo odbytné skutečně vyplaceno?

   Podle § 15 odst. 6 ZDP při nedodržení podmínek soukromého životního pojištění nárok na uplatnění odpočtu zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen. Vzhledem k tomu, že k zániku smlouvy došlo v roce 2010, je třeba, aby zaměstnanec podal daňové přiznání již za rok 2010. Skutečná výplata odbytného až v roce 2011 nemá na tuto povinnost vliv.

   Jaký doklad máme požadovat po poživateli starobního důchodu k prokázání, že jeho starobní důchody nepřekročily v roce 2010 částku od daně osvobozenou, tj. 288000 Kč? Stačí když nám ofotí 12 výpisů z banky nebo musí mít potvrzení od ČSSZ?

   Prokazování toho, že vyplacené důchody poživatele starobního důchodu nepřekročily 288000 Kč se provede jeho čestným prohlášením, tzn., že v prohlášení k dani podepíše část. III., kde mimo jiné podepisuje, že neměl jiné podle § 7 až 10 vyšší než 6000 Kč. Tímto podpisem potvrzuje pravdivost a úplnost údajů, nic dalšího se od zaměstnance nevyžaduje. Ostatně poživatelů důchodů nad hranici 288000 Kč je v ČR hodně málo…

   Je možné uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě v případě, že zletilý syn našeho zaměstnance, který v průběhu studia podnikal, ukončil úspěšně studium na střední škole, ale na vysokou školu byl přijat a fakticky nastoupil až od měsíce září 2010?

   V tomto případě bylo možné poskytnout daňové zvýhodnění na syna nejpozději za měsíc červen 2010, za měsíce červenec a srpen již daňové zvýhodnění nenáleželo, protože byl v zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění. Od měsíce září by daňové zvýhodnění na syna opět náleželo (náleží totiž již v měsíci, kdy začíná soustavná příprava na budoucí povolání). V rámci ročního zúčtování záloh se ale může zaměstnanci uplatnit daňové zvýhodnění za celý rok 2010, protože podle § 14 odst. 2 písm. a) zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře, se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje i doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu.

   Zaměstnanec obdržel v roce 2010 od Kooperativy bolestné a náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Celková vyplacená částka byla 6850 Kč a z toho bolestné bylo 2100 Kč. Můžeme tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování záloh?

   V tomto případě je možné roční zúčtování provést, protože u zaměstnance podléhala dani z příjmů pouze částka 4750 Kč (6850-2100), kterou měla Kooperativa zdanit srážkovou daní 15%. Vyplacené bolestné je podle § 4 ZDP od daně z příjmů osvobozeno. Kooperativa by ani neměla tomuto zaměstnanci vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech, protože se jedná o příjem do 5000 Kč, který podléhá srážkové dani a do ročních příjmů se nezahrnuje.

   Zaměstnanci byla dne 18. ledna 2011 vyplacena pojišťovnou náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 11856 Kč za pracovní úraz, který se stal v roce 2010. Můžeme v tomto případě provést za rok 2010 roční zúčtování záloh?

   Podle § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů se příjmy ze závislé činnosti (§ 6) vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. Vzhledem k tomu, že náhrada za ztrátu na výdělku je považována za příjem ze závislé činnosti (§ 6 odst. 1 písm. d) ZDP) a byla vyplacena do 31 dnů po skončení zdaňovacího období (tj. kalendářního roku), musí si zaměstnanec podat za rok 2010 daňové přiznání, protože vyplacená náhrada za ztrátu na výdělku byla vyšší než 5000 Kč a podléhala zálohové dani. K tomu účelu by mu pojišťovna měla vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2010.

   Zaměstnanec si již od roku 2003 platí smlouvu na soukromé životní pojištění, která je uzavřena až do dovršení 65 let. Každoročně si uplatňuje v daních odpočet částky 10000 Kč a v současné době, kdy je mu 62 let by si chtěl smlouvu zrušit a nechat si vyplatit odbytné. Bude muset podat daňové přiznání a jako příjem podle § 10 v něm uvést částky, které si v předchozích letech uplatňoval?

   Váš zaměstnanec splnil podmínky soukromého životního pojištění („60 a 60“), takže odpočty v předchozích letech uplatněné nebude muset, z důvodu předčasného ukončení smlouvy, dodaňovat. Pokud si ale nechá vyplatit pojistné plnění před dosažením sjednané doby pojištění, tj. před 65 rokem, musí počítat s tím, že mu pojišťovna vyplatí pojistné plnění ve značně zkrácené výši.

   Na finančním úřadu nám řekli, že zaměstnanec, který je povinen podat daňové přiznání z titulu předčasného vypovězení smlouvy na soukromé životní pojištění, by měl do příjmů podle § 10 ZDP uvést pouze částky, které si odečítal v posledních 3 letech, protože oni stejně delší období zpětně kontrolovat nemůžou. Musí podat daňové přiznání zaměstnanec, který si uplatňuje od roku 2000 nezdanitelnou částku z titulu platby na soukromé životní pojištění ve výši 1500 Kč za rok?

   Podle našeho názoru se doba 3 let vztahuje pouze na možnost kontroly podání daňového přiznání a nikoliv na dodanění nezdanitelných částek. V § 15 odst. 6 se říká, že „příjmem podle § 10 jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech základ daně snížen“. Tzn., že Váš zaměstnanec by měl do daňového přiznání za rok 2010 uvést částku 16500 Kč (1500x11) jako příjem podle § 10. Pokud si daňové přiznání za rok 2010 nepodá a finanční úřad toto nezjistí do 3 let od povinnosti podat daňové přiznání, není možné tohoto zaměstnance finančně postihnout.

   Zaměstnanec zrušil svoji životní pojistku, kterou doposud uplatňoval jako nezdaněnou částku a veškeré prostředky z této smlouvy byly pojišťovnou převedeny na novou životní pojistku u jiné pojišťovny, která rovněž splňuje parametry pro daňový odpočet. Doložil nám doklad o výši vypočteného odbytného z předchozí životní pojistky a výpis z účtu nové životní pojistky, z kterého je zřejmé, že celá výše vypočteného odbytného byla vložena na účet nového životního pojištění. Můžeme u něho provést roční zúčtování, když pojišťovna hovoří o odbytném?

   Podle § 15 odst. 6 ZDP nemusí podávat daňové přiznání poplatník, kterému nebylo vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň reserva nebo kapitálová hodnota pojištění byla převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdaněné částky. Z Vámi uváděného vyplývá, že zaměstnanci nebyly prostředky ze staré smlouvy vyplaceny, ale přímo převedeny na novou pojistnou smlouvu. Podle našeho názoru se v tomto případě nejedná o porušení poslední věty § 15 odst. 6 ZDP a zaměstnanec by nemusel podávat daňové přiznání. POZOR: zde se ale setkáváme s postupem pojišťoven, které peníze převedou na účet zaměstnance a ten je poté poukáže na novou smlouvu soukromého životního pojištění. Podle našeho názoru by měla převést tyto prostředky na novou smlouvu přímo pojišťovna! V těchto případech odkažte zaměstnance na podání daňového přiznání a ať sám správci daně zdůvodní, že kapitálová hodnota z předchozí pojistky byla převedena na novou smlouvu…

   Zaměstnanec by si chtěl v rámci ročního zúčtování uplatnit odpočet úroků z hypotečního úvěru na koupi rodinného domu a předložil nám smlouvu o úvěru a potvrzení o částce zaplacených úroků z hypotečního úvěru za rok 2010. Když jsme po něm požadovali výpis z listu vlastnictví z roku 2010, tak nám předložil tento výpis s datem 10. 2. 2011. Můžeme u něho provést roční zúčtování, když výpis z listu vlastnictví není z roku, kdy začal uplatňovat odpočet úroků, tj. z roku 2010?

   Pokud je z výpisu listu vlastnictví zřejmé, že zaměstnanec vlastnil rodinný domek k 31. 12. 2010, je možné u něho roční zúčtování záloh provést. Podmínkou ovšem zůstává, že jej užívá k svému trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení dětí, rodičů nebo prarodičů obou z manželů (toto čestně prohlašuje v Prohlášení k dani). Zároveň upozorňujeme, že výpis z listu vlastnictví musí být předložen v originále nebo úředně ověřené kopii a nelze jej nahradit informativním výpisem z internetu. Tento originál si okopírujeme a založíme do složky zaměstnance s uvedením „pořízeno z originálu dne…“