3/ PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK ZE MZDY

   Vzhledem k tomu, že od posledního uceleného výkladu k provádění srážek ze mzdy došlo k celé řadě změn, rozhodli jsme se zařadit aktuální výklad k jejich provádění (naposledy byl výklad v DIS 5/2007).

PŘEDPISY, PODLE KTERÝCH SE SRÁŽKY ZE MZDY PROVÁDĚJÍ

• zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen OSŘ)
• § 551 občanského zákoníku
• §§ 145 až 150 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen ZP)
• zákon 182/2006 Sb. o úpadku a jeho řešení („insolvenční zákon“)
• NV 595/2006 Sb. o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému…
• zákon 121/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti
• zákon 94/1963 Sb. o rodině

VYMEZENÍ POJMŮ

   POVINNÝ – osoba, u které se srážky ze mzdy budou provádět
   PLÁTCE MZDY – zaměstnavatel povinného
   DLUŽNÍK POVINNÉHO – je organizace, u které povinný vykonává práci
   OPRÁVNĚNÝ – ten, v jehož prospěch jsou srážky ze mzdy prováděny (např. FÚ, OSSZ, zdravotní pojišťovna, soudní exekutor, insolvenční správce, zaměstnavatel nebo bývalá manželka)

NA ZÁKLADĚ ČEHO SE SRÁŽKY ZE MZDY PROVÁDÍ

A/ na základě výkonu rozhodnutí formou srážek ze mzdy (§ 274 a násl. OSŘ)
B/ na základě přikázání jiných peněžitých pohledávek (§ 312 a násl. OSŘ
C/ k uspokojení pohledávky výživného (§ 551 občanského zákoníku)
D/ na základě případů uvedených v § 147 ZP
E/ na základě dohody o srážkách ze mzdy podle § 327 ZP
F/ na základě dohody k uspokojení závazků zaměstnance (§ 146 písm. b)
G/ na základě dohody k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace (§ 146 písm. c) ZP).

Ad A) podle § 274 OSŘ se srážky ze mzdy vztahují na výkon:

a)    vykonatelných rozhodnutí soudů a jiných orgánů činných v trestním řízení, pokud přiznávají právo nebo postihují majetek,

b)    vykonatelných rozhodnutí soudů ve správním soudnictví

c)    vykonatelných rozhodnutí rozhodčích komisí a smírů jimi schválených

d)    vykonatelných rozhodnutí státních notářství a dohod jimi schválených

e)    notářských a exekutorských zápisů se svolením k vykonatelnosti sepsaných podle zvláštních zákonů

f)     vykonatelných rozhodnutí orgánů veřejné správy vč. platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcích daní a poplatků a jiných rozhodnutí, jakož i vykonatelných smírů

g)    vykonatelných rozhodnutí a výkazů nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení

h)   rozhodnutí orgánů Evropských společenství

i)     jiných vykonatelných rozhodnutí, schválených smírů a listin, jejichž soudní výkon připouští zákon.

   Ad B) Podle § 312 a následujících OSŘ je možno výkon rozhodnutí nařídit přikázáním jiných peněžitých pohledávek (např. na dohodu o provedení práce, z které se jinak srážky ze mzdy neprovádí nebo na vyplacené cestovní náhrady)

   Ad C) Podle § 551 občanského zákoníku lze uspokojení pohledávky výživného podle zákona o rodině zajistit písemnou dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy. Proti plátci mzdy nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena.
   Toto se bude týkat případů, kdy se bývalí manželé dohodnou na výživném a tuto dohodu předloží dlužník svému plátci mzdy. Zde musí zaměstnavatel začít s prováděním srážek ze mzdy ihned po obdržení této dohody.

   Ad D) Podle § 147 ZP je zaměstnavatel oprávněn srazit zaměstnanci

a) daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

b) pojistné na SZ a pojistné na VZP

c) zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy nebo platu

d) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů

e) náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na níž zaměstnanec ztratil právo nebo na níž mu právo nevzniklo, a na náhradu mzdy nebo platu podle § 192 ZP, na níž zaměstnanci právo nevzniklo.

   Ad E) Podle § 327 ZP na základě dohody o srážkách ze mzdy mezi oprávněným, kterým je zaměstnavatel a dlužníkem, kterým je zaměstnanec. Zde se bude jednat hlavně o případy, kdy zaměstnanec způsobí zaměstnavateli škodu a bude mu ji splácet. Srážky ze mzdy nesmějí v tomto případě činit více, než by činily srážky na základě výkonu rozhodnutí.

   Ad F) Podle § 146 písm. b) ZP k uspokojení závazků zaměstnance. Zde se bude jednat o případy, kdy zaměstnanec předloží zaměstnavateli dohodu o srážkách uzavřenou mezi ním a oprávněným (tím můžou být banky, společnosti poskytující spotřebitelské úvěry apod.). V tomto případě ale musí zaměstnavatel s jejich prováděním souhlasit. V případě souhlasu zaměstnavatele, je možno tyto srážky provádět i ve větším rozsahu než by činily na základě výkonu rozhodnutí.
   POZOR: v případě, že předloží zaměstnanec dohodu o srážkách, která byla uzavřena před 1. 1. 2007, je třeba ji srážet i v případě, že zaměstnavatel s jejím prováděním nesouhlasí. Vyplývá to z článku XLIV, přechodného ustanovení zákona 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nového ZP.

   Ad G) Podle § 146 písm. c) ZP k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace. V tomto případě musí být provádění srážky sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a zaměstnanec musí s jejím prováděním souhlasit.
   Toto jsou všechny možné důvody k provádění srážek ze mzdy.

ROZDĚLENÍ POHLEDÁVEK (§ 279 OSŘ)

V § 279 OSŘ jsou z celkového okruhu pohledávek uvedeny tzv. „přednostní pohledávky“, mezi které patří:

   a) pohledávky výživného

   b) pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví

   c) pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy

   d) pohledávky daní a poplatků

   e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského a důchodového pojištění a důchodového zabezpečení

   f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění

   g) pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče

   h) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci

   i) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory

   j) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění

   k) pohledávky náhrady mzdy nebo platu poskytované v období prvních 14 kal. dnů pracovní neschopnosti (v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 v období prvních 21 kal. dnů).

Všechny ostatní pohledávky jsou nepřednostní a je možno je provádět pouze z jedné třetiny!

Z ČEHO SE SRÁŽKY ZE MZDY PROVÁDÍ (§§ 277 a § 299 OSŘ)

   Podle § 277 odst. 1 OSŘ se srážky ze mzdy provádí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů, pojistné na SZ a pojistné na VZP. Tyto částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje. Výpočet čistého výdělku je tudíž v OSŘ úplně stejný jako v § 356 odst. 3 ZP.
   Podle odst. 2 § 277 se do čisté mzdy započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Zde zákonodárci zapomněli na to, že zákoník práce již vedlejší činnost nezná… Pro nás je ale důležité, že srážky se provedou z veškerých příjmů ze závislé činnosti, které plynou od zaměstnavatele s výjimkou odměny z dohody o provedení práce. Do čistých příjmů se nezapočítávají náhrady nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách (tzn., že např. z cestovních náhrad se srážky ze mzdy neprovádí).

   Ustanovení o srážkách ze mzdy se podle § 299 použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, z odměny z dohody o pracovní činnosti, z odměny za pracovní pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a z dávek státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově (tzn., že se neprovádí z porodného nebo pohřebného).

Srážky se dále provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiž jsou

a)    náhrada mzdy nebo platu

b)   nemocenské

c)    ošetřovné nebo podpora při ošetřování člena rodiny

d)   vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

e)    peněžitá pomoc v mateřství

f)     důchody, s výjimkou jejich zvýšení pro bezmocnost

g)   stipendia

h)   podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci

i)     odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytovaná v souvislosti se skončením zaměstnání

j)     peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním

k)    úrazový příplatek, úrazové vyrovnání a úrazová renta.

   Z tohoto vymezení vyplývá, že srážky ze mzdy se provádí ze všech příjmů povinného s výjimkou dohod o provedení práce. Pokud uzavře zaměstnavatel se zaměstnancem dohodu o srážkách ze mzdy (§ 146 ZP) budou prováděny srážky ze mzdy  i z dohody o provedení práce (viz § 145 odst. 2 ZP). I přesto, že v § 299 není uvedena mezi „postižitelnými příjmy“ náhrada za ztrátu na výdělku, doporučujeme i  z těchto náhrad srážku ze mzdy provádět, neboť lze na toto vztáhnout termín „úrazové vyrovnání“ z písm. k) odst. 1 § 299 OSŘ.

NEZABAVITELNÉ ČÁSTKY (§ 278 OSŘ + NV 595/2006 Sb.)

Podle § 278 OSŘ nesmí být povinnému sražena z čisté mzdy tzv. „základní částka“, kterou  stanoví vláda nařízením.

Podle NV 595/2006 Sb. se při výpočtu nezabavitelných částek použije

-          částka ŽM jednotlivce podle zákona 110/2006 Sb., která činí 3126 Kč a

-          částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (ta se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy pro obec od 50000 do 99999 obyvatel. Tato částka se každoročně mění a v současnosti činí podle § 26 odst. 1 písm a) zákona o státní sociální podpoře 4863 Kč.

   Základní částka, která nesmí být sražena je rovna úhrnu dvou třetin součtu ŽM a částky normativních nákladů (dále jen „nezabavitelná částka“) na osobu povinného a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.

Tzn., že základní částka, která nesmí být sražena povinnému je součet

-          základní částky na osobu povinného 5326 Kč (2/3 z (3126+4863)

-          základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat výživné 1331,50 Kč (1/4 z 5326).

   Tzn., že to, co není možné povinnému srazit, se bude počítat v haléřích a teprve výsledná částka se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Např. povinný je ženatý a má dvě děti. Výpočet základní částky bude vypadat takto 5326+(3x1331,50)=9320,50 Kč, zaokrouhleno 9321 Kč.

   Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí součet částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. 3126+4863 = 7989 Kč. Tato částka se podle § 279 odst. 3 OSŘ připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině na uspokojení pohledávek podle pořadí došlých.

Jedna třetina z této částky činí 2663 Kč.

OSOBY, KTERÝM JE POVINNÝ POVINEN POSKYTOVAT VÝŽIVNÉ (zákon 94/63 Sb. o rodině a NV 595/2006 Sb. o nezabavitelných částkách)

   Podle § 1 odst. 2 NV se na manžela povinného započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na každé vyživované dítě lze započíst rovněž jednu čtvrtinu, ale pouze v případě, že na dítě není nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného. Okruh ostatních osob, kterým je povinný povinen poskytovat výživné je uveden v §§ 85 až 95 zákona o rodině. I když v těchto paragrafech není uvedena družka, dá se podle § 95 odst. 1 zákona o rodině považovat za osobu, jíž je povinný povinen poskytovat výživné i ona, a to po dobu 2 let od narození dítěte.

VÝPOČET SRÁŽKY ZE MZDY (§ 279 OSŘ) 

Vlastní výpočet srážky ze mzdy bude vypadat následovně:

§  čistou mzdu snížíme o základní částku (součet částky na osobu povinného a částky na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu)
Pokud je čistá mzda nižší než základní částka, SRÁŽKU ZE MZDY NELZE PROVÉST a končíme s výpočtem!
Pokud je čistá mzda vyšší než základní částka , pokračujeme ve výpočtu takto:

§  zbytek čisté mzdy porovnáme s částkou 7989 Kč
Pokud je tento zbytek vyšší než 7989 Kč, můžeme celou částku nad 7989 Kč použít na uspokojení pohledávky (přednost má uspokojení přednostní pohledávky) a dále se povinnému srazí jedna nebo dvě třetiny podle druhu pohledávky (1/3 z 7989 je 2663 Kč).
Pokud je zbytek čisté mzdy nižší nebo roven částce 7989 Kč, postupujeme dále takto:

§  zbytek čisté mzdy zaokrouhlíme směrem dolů na částku dělitelnou třemi. Spočteme jednu třetinu a podle druhu pohledávky použijeme buď jednu nebo dvě třetiny.

Příklad č. 1

   Čistá mzda zaměstnance 13157 Kč. Zaměstnanec je ženatý a má dvě děti. Jedná se o nepřednostní pohledávku v celkové výši 22000 Kč.
   Základní částka, která nesmí být sražena povinnému činí 9321 Kč (5326+(3x1331,50) = 9320,50 Kč, zaokrouhleno směrem nahoru.
   Zbytek čisté mzdy po odpočtu základní částky činí 13157-9321= 3836 Kč.
   Porovnáme zbytek čisté mzdy s částkou 7989 Kč a vzhledem k tomu, že je nižší (3836-7989), zaokrouhlíme částku 3836 Kč směrem dolu na částku dělitelnou třemi tj. na 3834. Z toho je jedna třetina 1278 Kč a tuto částku použijeme na uspokojení nepřednostní pohledávky. Zbytek z čisté mzdy zůstává zaměstnanci.

 Příklad č. 2

   Zaměstnanec má čistou mzdu 10611 Kč a přednostní pohledávku. Je ženatý a má tři děti.
   Základní částka, která nesmí být sražena povinnému činí 9321 Kč (5326+(3x1331,50) = 9320,50 Kč, zaokrouhleno směrem nahoru.
   Zbytek čisté mzdy po odpočtu základní částky činí 10611-9321= 1290 Kč.
   Jelikož je tato částka nižší než 7989 Kč a je dělitelná třemi spočteme jednu třetinu, což je 430 Kč. Vzhledem k tomu, že se jedná o přednostní pohledávku, můžeme srazit 860 Kč (430x2).

Příklad č. 3

Zaměstnanec je ženatý a má dvě děti a jeho čistý příjem činí 18782 Kč. Jsou na něho tři pohledávky, které došly v tomto pořadí

- jako první je nepřednostní soudní exekuce na celkovou částku 30000 Kč.,
- jako druhá v pořadí je přednostní pohledávka OSSZ na dlužné pojistné v částce 73500 Kč
- třetí přišla pohledávka na běžné výživné na dítě z prvního manželství ve výši 1800 Kč a na dlužné výživné v částce 29700 Kč.
   Základní částka, která nesmí být sražena povinnému činí 9321 Kč (5326+(3x1331,50) = 9320,50 Kč, zaokrouhleno směrem nahoru.
   Zbytek čisté mzdy po odpočtu základní částky je 9461 Kč (18782-9321)
   Porovnáme zbytek čisté mzdy s částkou 7989 Kč. 9461-7989=1472 Kč a tuto částku použijeme k uspokojení přednostních pohledávek.
   Z částky 7989 Kč spočteme jednu třetinu, tj. 2663 Kč. Prvních 2663 Kč použijeme na uspokojení pohledávek podle pořadí došlých a druhých 2663 Kč použijeme na uspokojení přednostních pohledávek.
   Jednotlivé pohledávky uspokojíme takto:
   Z první třetiny (2663 Kč) uhradíme pohledávku soudního exekutora, protože je první v pořadí.
   Celou druhou třetinu (2663 Kč) a celou plně zabavitelnou částku (1472 Kč), tj. celkem  4135 Kč použijeme na úhradu běžného výživného (1800 Kč) a dlužného výživného (2335 Kč), protože v rámci přednostních pohledávek má pohledávka výživného přednost (viz následující text o pořadí srážek).
   Tomuto zaměstnanci vyplatíme po provedení srážek základní nezabavitelnou částku 9321 Kč a zbývající třetinu 2663 Kč, tj. celkem 11984 Kč.
   V případě, že bude v budoucnu uhrazeno dlužné výživné, bude se z druhé třetiny a z plně zabavitelné částky uspokojovat nejprve běžné výživné (1800 Kč), ale také přednostní  pohledávka OSSZ.
   Vyšší srážky, než je uvedeno v předchozích příkladech, je možno provést jen v případě, kdy zaměstnavatel provádí srážku ze mzdy na uspokojení závazků zaměstnance (nesmí se ale jednat o srážky ve prospěch zaměstnavatele). Např. zaměstnavatel souhlasí s prováděním srážky ze mzdy zaměstnanci na půjčku od banky. Měsíční splátka bance činí 1500 Kč. Zaměstnanci dle výše uvedeného výpočtu vychází, že mu již nelze nic. Pokud zaměstnanec s tímto postupem souhlasí, lze mu srazit celou měsíční splátku pro banku, tj. 1500 Kč, pokud ovšem nebude ohroženo srážení jiných srážek ze mzdy a ani tím nebudou tyto srážky zkráceny (§ 148 odst. 2 ZP).

SRÁŽKY PŘIKÁZÁNÍM JINÝCH PENĚŽITÝCH POHLEDÁVEK (§§ 312 až 316)

   Ten, kdo nařizuje výkon rozhodnutí může určit, že srážky se provedou i z jiných peněžitých pohledávek, kterými můžou např. odměny z dohody o provedení práce nebo cestovní náhrady, které nejsou vyjmenovány v § 299 jako jiné příjmy, z nichž lze srážky provádět.
   V tomto případě obdržíme od toho, kdo výkon srážek nařizuje exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním „jiných peněžitých pohledávek“. Na základě tohoto příkazu provádíme srážky z těchto prostředků stejně jako při srážkách ze mzdy. Zaměstnavatel, vystupující v tomto případě jako dlužník povinného, je povinen od doručení exekučního příkazu srážet 1/3 nebo 2/3 z těchto peněžitých pohledávek a zasílat je na účet uvedený v exekučním příkazu. V případě neprovedení srážky hrozí zaměstnavateli, že proti němu může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.

SRÁŽKY Z DÁVEK NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ

   U zaměstnance, který bude pobírat dávky nemocenského pojištění a kterému jsou prováděny srážky ze mzdy, zaškrtneme na straně 2 „Přílohy k žádosti“ v písmenu i), že zaměstnanci je prováděna srážka ze mzdy. K žádosti o dávku a k Příloze k žádosti přiložíme kopie rozhodnutí, na základě kterých jsou srážky prováděny (dle našeho názoru stačí přiložit rozhodnutí na pohledávky, které budou moci být uspokojeny). Skutečnost, že jsou dlužníkovi vyplácené dávky nemocenského pojištění, oznámíme rovněž tomu, kdo srážky nařídil. V případě, že dávka nemocenského pojištění nebyla vyplácena po celý kalendářní měsíc, požádáme toho, kdo výkon rozhodnutí nařídil, aby nám sdělil, jakou výši nezabavitelných částek můžeme v tomto měsíci uplatnit.

POŘADÍ SRÁŽEK ZE MZDY (§ 280)

   Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní.

Z toho vyplývá, že z první třetiny srážíme vždy podle pořadí došlých!

   Pokud se jedná o přednostní pohledávky, uspokojují se z druhé třetiny zbytku čisté mzdy bez ohledu na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nestačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a teprve pak tzv. dlužné výživné, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně tato částka poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.

   Z toho vyplývá, že pohledávka výživného má vždy přednost před ostatními přednostními pohledávkami, a to i v případě, že se jedná o pohledávky FÚ, OSSZ nebo zdravotních pojišťoven!

   Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. Poměrné uspokojení je třeba vypočítat tak, že se sečtou pohledávky a udělá se jejich podíl. Např. zaměstnanec má 2 pohledávky, které došly ve stejný den. Jedna je na 20 tis. Kč a druhá na 30 tis. Kč. Povinnému můžeme srazit ze mzdy částku ve výši 1550 Kč. V tomto případě na první pohledávku odešleme 40% (20:(20+30)x100) z částky 1550 a na druhou 60% (30:(20+30)x100) z částky 1550 Kč.

   DOPORUČENÍ: POKUD MÁTE ZAMĚSTNANCE, KTERÝ MÁ NĚKOLIK PŘEDNOSTNÍCH NEBO I NEPŘEDNOSTNÍCH POHLEDÁVEK, JE MOŽNO VYUŽÍT § 291 OSŘ, PODLE KTERÉHO MŮŽE PLÁTCE V PŘÍPADĚ USPOKOJOVÁNÍ NĚKOLIKA POHLEDÁVEK, ZASLAT SRAŽENOU ČÁSTKU SOUDU, KTERÝ JI ROZVRHNE MEZI OPRÁVNĚNÉ A SÁM PROVEDE VÝPLATU!

   Jak by se ale uplatnil § 291 v případě, že se nejedná o rozhodnutí soudu, ale např. o rozhodnutí FÚ nebo OSSZ nám není dosud jasné……Budou tyto orgány sami rozvrhovat sraženou částku? Soud musí, ale musí i tyto instituce?

   Jak by se postupovalo v případě, že ve stejný den je doručena pohledávka na celkovou částku 50000 Kč a na měsíční výživné ve výši 1500 Kč. Pokud uplatníme poměrnou část způsobem výše uvedeným, bude se na pohledávku v celkové částce odvádět podstatně více, než na pohledávku v měsíční částce. Zde bychom doporučovali zjistit, kolik činí celková částka pohledávky stanovená měsíční částkou (např. výživné na dítě, kterému je v současné 12 let a výživné mu bude náležet nejméně do 18 let by činilo za 6 let 6x12x1500, tj. celkem 108000 Kč) a při výpočtu poměrné částky z tohoto výpočtu vycházet nebo se obrátit na toho, kdo výkon rozhodnutí nařídil, aby nám sdělil, jakým způsobem postupovat.

ZAHÁJENÍ SRÁŽEK ZE MZDY (§§ 282 a 283 OSŘ)

   Srážky ze mzdy je třeba začít provádět ode dne, kdy je plátci mzdy nařízení výkonu rozhodnutí doručeno. Zaměstnanec ztrácí od tohoto dne právo na vyplácení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši srážek. Vyplacení sražených částek oprávněnému je možné, ale až když rozhodnutí nabude právní moci.
   Např. na zaměstnance byl nařízen výkon rozhodnutí dne 10. 6. a právní moci nabylo až 14. 12. Zaměstnanci srazíme z jeho mzdy již v zúčtování za červen, ale oprávněnému bude tato částka zaslána až po 14. 12., tj. po nabytí právní moci.
   V případě srážek ze mzdy na základě dohody o srážkách ze mzdy podle § 327 nebo 146 ZP se pořadí řídí dnem, kdy byla dohoda o srážkách ze mzdy zaměstnavateli doručena, kdy byla uzavřena dohoda o srážkách k uspokojení závazků zaměstnance nebo dnem, kdy zaměstnanec vyslovil souhlas s prováděním srážek (úhrada členských příspěvků).

UKONČENÍ, ODKLAD A ZASTAVENÍ SRÁŽEK ZE MZDY (§§ 284, 289 a 290 OSŘ)

Ukončení srážek ze mzdy u zaměstnavatele je možné těmito způsoby:

§  pohledávka je uspokojena

§  při změně zaměstnání.

   Odklad srážek je podle § 289 možný jen na základě doručení usnesení soudu.

   Soud zastaví na návrh plátce mzdy nebo povinného nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, když povinný po dobu jednoho roku nepobírá mzdu buď vůbec nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny.

ZMĚNA PLÁTCE MZDY (§§ 293 až 296 OSŘ a § 149 odst. 4 ZP)

   Změní-li se při nařízení výkonu rozhodnutí plátce mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy i na mzdu povinného u nového plátce mzdy. Povinnost provádět srážky vzniká novému plátci již dnem, kdy se o skutečnostech dozvěděl (např. ze zápočtového listu). Nedozví-li se o skutečnostech již dříve, vzniká mu povinnost dnem, kdy je mu usnesení od soudu doručeno. Pořadí, které pohledávka získala, zůstává zachováno i u nového plátce mzdy.
   Zjistí-li ten, u něhož povinný nastoupil nově do zaměstnání, že byl nařízen výkon rozhodnutí, je třeba jeho nástup oznámit bez odkladu soudu, který výkon nařídil. Soud by měl doručit novému zaměstnavateli usnesení, které by mělo obsahovat veškeré údaje o dosud proběhnuvších srážkách apod.
   Při ukončení pracovního poměru zaměstnancem, u kterého je nařízen výkon rozhodnutí, je povinností plátce mzdy oznámit do jednoho týdne tuto skutečnost soudu, který nařídil výkon rozhodnutí. Zároveň zašle soudu vyúčtování srážek, které ze mzdy povinného provedl a vyplatil oprávněným a oznámí soudu, pro které pohledávky byl nařízen výkon rozhodnutí a jaké pořadí mají tyto pohledávky.
   Za nesplnění povinností při nástupu nebo ukončení pracovního poměru může soud uložit plátci mzdy pokutu a oprávněný se může domáhat částek, na které by měl právo, kdyby plátce mzdy povinnosti splnil.
   Stejné povinnosti pro zaměstnavatele najdeme i v § 149 odst. 4 ZP. Kromě toho je zaměstnavatel podle § 313 ZP povinen uvést v potvrzení o zaměstnání (zápočtovém listu), zda jsou ze zaměstnancovy mzdy prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka apod.

SRÁŽKY PŘI VÍCE PLÁTCÍCH MZDY (§§ 297 a 298 OSŘ)

   Při pobírání mzdy od několika plátců mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí na všechny jeho mzdy. Nařizuje-li soud provádění srážek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část základní částky nemají srážet.
   POZOR: provádí-li srážky ze mzdy několik plátců zároveň, zašlou srážky vždy soudu, který prověří, zda se nesráží více nebo méně z jeho celkového příjmu. Tento postup by měl platit i v případě, že se jedná o rozhodnutí jiného orgánu než soudu, např. FÚ, OSSZ, VZP, soudní exekutor apod.

PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK PŘI VÝPLATĚ MZDY JINAK NEŽ MĚSÍČNĚ (§§ 285 a 286)

   V § 285 jsou řešeny případy, kdy zaměstnavatel vyplácí zálohu na mzdu a potom její vyúčtování. Tento případ je již velice vzácný, takže se mu nebudeme věnovat. Dochází-li k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočíst srážky za každý měsíc zvlášť. Tento případ může nastat u zaměstnavatelů, kteří svým zaměstnancům mzdu nevyplácí v řádném termínu a doplácí jim ji např. až po 3 měsících.

SANKCE PROTI PLÁTCI MZDY (§ 292 OSŘ)

   Jestliže plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky oprávněnému bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno nabytí právní moci, může oprávněný uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplácení částek, které měly být ze mzdy povinného sraženy.
   POZOR: v případě, že zaměstnavatel bude provádět srážky v nižším rozsahu než podle OSŘ, může se oprávněný (např. FÚ, OSSZ, bývalá manželka apod.) domáhat částek, které měly být sraženy po plátci mzdy a nikoliv po zaměstnanci!