AKTUALITY V POSUZOVÁNÍ SOUSTAVNÉ PŘÍPRAVY NA BUDOUCÍ POVOLÁNÍ VE VAZBĚ NA UPLATNĚNÍ DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ NA DÍTĚ

2/ AKTUALITY V POSUZOVÁNÍ SOUSTAVNÉ PŘÍPRAVY NA BUDOUCÍ POVOLÁNÍ VE VAZBĚ NA UPLATNĚNÍ DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ NA DÍTĚ

V souvislosti s uplatněním daňového zvýhodnění na vyživované dítě se objevilo několik problémů při ukončování studia na střední nebo vysoké škole. Zákon o daních z příjmů se při posuzování, zda se jedná o vyživované dítě soustavně se připravující na budoucí povolání, odkazuje na §§ 12 až 15 zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře. Tyto paragrafy mají v současnosti toto znění:

§ 12

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje:
a) studium na středních a vysokých školách v České republice, s výjimkou

1. studia za trvání služebního poměru,
2. dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno podle § 10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením prováděná podle předpisů o zaměstnanosti,

c) studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.

(2) Studiem na středních školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium

a) na středních školách a konzervatořích, zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení,

b) na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti,

c) na vyšších odborných školách zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení.

(3) Studiem na vysokých školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.

§ 13

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání
na střední škole

(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole (§ 12 odst. 2) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.

(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také

   a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
   b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku, v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium;
   c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nebo dobu uvedenou v písmenu b), není-li dále stanoveno jinak.

(3) Dobu školních prázdnin uvedenou v odstavci 2 písm. c) nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže

   a) dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10,
   b) dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
   c) výdělečná činnost uvedená v písmenu a) a nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci uvedený v písmenu b) na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc,
   d) poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.

Omezení uvedené v písmenech a) až c) neplatí, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole.

§ 14

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání
na vysoké škole

(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole (§ 12 odst. 3) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.

(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také

   a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
   b) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
   c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole.

§ 15

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí může stanovit vyhláškou, které další studium, popřípadě výuka, jde-li o studium nebo výuku v České republice, se pro účely státní sociální podpory považuje z důvodu svého rozsahu a úrovně za studium na středních nebo vysokých školách.

Řešení jednotlivých aktuálních problémů si ukážeme i s odkazem na příslušné znění zákona.

Problém 1.

Zletilé dítě ukončilo studium druhého ročníku střední školy dne 30. 6., do dalšího ročníku již nenastoupí a od měsíce září letošního roku nastoupí do zaměstnání. Jak se budou posuzovat měsíce červenec a srpen u tohoto dítěte z hlediska soustavné přípravy na budoucí povolání?

Za dobu studia se považuje i doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia (§ 13 odst. 2 písm. c). Dobu školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nelze podle § 13 odst. 3 považovat za soustavnou přípravu na budoucí povolání, jestliže

Vzhledem k tomu, že zákon výslovně neuvádí, že se musí jednat o školní prázdniny bezprostředně navazující na úspěšné ukončení studia, bude se jednat v měsíci červenci a srpnu o vyživované dítě, pokud nebude výdělečně činno nebo nebude pobírat podporu v nezaměstnanosti. Podmínkou pro tento postup je ale ukončení výuky vždy k 30. 6. příslušného školního roku. Pokud by dítě zanechalo studia, aniž by dokončilo celý ročník (např. skončí 10. 6.), nebudou se již školní prázdniny považovat za dobu studia a rodiče si nemůžou uplatnit daňové zvýhodnění za měsíce červenec a srpen.

Problém 2.

Spousta studentů neudělala maturitní zkoušku v měsíci květnu nebo červnu a byl jim povolen opravný termín v měsíci září. Jak správně posoudit, z hlediska soustavné přípravy na budoucí povolání, měsíce červenec, srpen a září?

I v těchto případech přestává být dítě studentem střední školy k 30. 6. a školní prázdniny se posuzují stejně jako při úspěšném ukončení studia, tj. podle § 13 odst. 3 nesmí být dítě po celý kalendářní měsíc v zaměstnání, které zakládá účast na NP nebo nesmí pobírat podporu v nezaměstnanosti, aby se jednalo o soustavnou přípravu na budoucí povolání. Povolení k vykonání opravné zkoušky je třeba doložit potvrzením školy. V měsíci září se již o soustavnou přípravu jednat nebude, ledaže by dítě od tohoto měsíce nastoupilo na vysokou školu.
Pokud by student nebyl připuštěn k maturitě nebo mu nebyl povolen opravný termín v měsíci září a bude muset opakovat celý ročník, jedná se o dobu od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, která se podle § 13 odst. 2 písm. a) považuje za soustavnou přípravu na budoucí povolání na střední škole. Dítě ale musí pokračovat bez přerušení v dalším studiu. V tomto případě může pracovat v období července a srpna bez jakéhokoliv omezení, aby se i nadále jednalo o vyživované dítě pro účely zákona o daních z příjmů.

Problém 3.

Jak se bude postupovat u dítěte, které ukončilo studium v bakalářském studijním programu v měsíci březnu 2011 a od 15. července bylo přijato na magisterský studijní program?

Podle § 14 odst. 2 písm. c) zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje doba od ukončení studia na VŠ do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné VŠ, pokud studium na téže nebo jiné VŠ bezprostředně navazuje na ukončení studia na VŠ, nejdéle však doba 3 kal. měsíců následujících po kal. měsíci, v němž dítě ukončilo studium na VŠ. Z dotazu vyplývá, že dítě bylo přijato na magisterské studium už v měsíci červenci, tzn., že se dnem 15. července stalo opět studentem VŠ. Daňové zvýhodnění na toto dítě by náleželo ještě za měsíc březen, v měsíci dubnu by se uplatnilo v případě, že dítě nebylo po celý kal. měsíc v zaměstnání, které zakládalo účast na NP nebo nepobíralo podporu v nezaměstnanosti. V měsících květen a červen by se daňové zvýhodnění neposkytlo a poskytování daňového zvýhodnění by se opět obnovilo v měsíci červenci. V rámci ročního zúčtování záloh nebo daňového přiznání by se daňové zvýhodnění poskytlo za celých 12 měsíců, protože je splněna doba maximálně 3 měsíců následujících po ukončení studia na první VŠ (duben, květen a červen).

Problém 4.

Jedná se o soustavnou přípravu na budoucí povolání v případě, že student vysoké školy studuje tuto školu v dálkovém nebo kombinovaném studijním programu?

Podle § 12 odst. 1 písm. a) bodu 2 se nejedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání v případě, že se jedná o studenta střední školy, který se připravuje formou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno podle § 10 (tzn., že není v zaměstnání, které zakládá účast na NP). Student VŠ může studovat vysokou školu v jakémkoliv studijním programu a vždy se bude jednat o soustavnou přípravu na budoucí povolání a rodiče si tudíž mohou na něho uplatnit daňové zvýhodnění. U studenta střední školy by se jednalo o soustavnou přípravu na budoucí povolání v případě dálkového nebo kombinovaného studia jen v případě, že by nebyl v průběhu studia výdělečně činný.