5/ NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY K PROVÁDĚNÍ PRACOVNĚLÉKAŘSKÝCH SLUŽEB
Musí mít zaměstnavatel smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb, když má všechny práce zařazené pouze do první skupiny prací a zdravotní prohlídky zaměstnanců zajišťuje žádostí u jejich obvodního lékaře ?
Ano musí, protože platí, že ostatní pracovnělékařské služby musí zaměstnavatel provádět prostřednictvím poskytovatele, se kterým má uzavřenu smlouvu (§ 54 odst. 2 písm. b) zákona 373/2011 Sb.). Součástí pracovnělékařských služeb totiž není pouze provádění zdravotních prohlídek zaměstnanců, nýbrž i další služby, kterými jsou hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce.
Kdo sleduje periodicitu jednotlivých pracovnělékařských prohlídek u zaměstnavatele a zodpovídá za včasné vysílání zaměstnanců na jednotlivé prohlídky?
Zaměstnavatel by měl určit konkrétní osoby, které budou zajišťovat včasné provedení hlavně periodických prohlídek. Některé programy na zpracování mezd dokonce upozorňují zaměstnavatele, že se blíží provedení periodické prohlídky u konkrétního zaměstnance. V příloze tohoto čísla je uvedena tabulka s termíny provádění periodických prohlídek u běžných skupin zaměstnanců zařazených do první až čtvrté kategorie. Kromě toho je třeba v příloze č. 2 vyhl. 79/2013 Sb. najít termín pro provedení periodické prohlídky při prácích s rizikovými faktory (chemické, fyzikální apod.).
Musí mít zaměstnavatel, který má práce zařazené pouze v první kategorii prací, uzavřenou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s každým obvodním lékařem svého zaměstnance?
Podle § 54 odst. 2 písm. b) zákona 373/2011 Sb. může zaměstnavatel, jde-li o práce zařazené do první kategorie, zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek na základě písemné žádosti poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství, který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance (tj. obvodní lékař zaměstnance). Takže u zaměstnanců zařazených v první kategorii stačí písemná žádost obvodnímu lékaři zaměstnance a smlouva o poskytování s ním nemusí být uzavřena.
Jak je to s platností vstupní lékařské prohlídky při skončení zaměstnání a opakovaném nástupu do zaměstnání k témuž zaměstnavateli?
Podle § 44 odst. 6 písm. d) zákona 373/2011 Sb. lékařský posudek pozbývá platnosti v případě skončení zaměstnání, pokud ovšem nedojde k opakovanému nástupu do zaměstnání k témuž zaměstnavateli do 3 měsíců ode dne jeho ukončení. Musí se ale jednat o nástup na stejný druh práce a při přerušení nedošlo ke změně zdravotního stavu posuzované osoby. Toto bude aktuální např. u zaměstnanců ve stavebnictví, kteří končí práci před vánoci a nově nastupují na stejnou práci od února nebo března následujícího roku...
Kdy je možno nejdříve, pro účely posouzení dalšího trvání zdravotní způsobilosti, provést další lékařskou prohlídku a jak to bude s její platností?
Podle § 43 odst. 2 zákona 373/2011 Sb. lze lékařskou prohlídku provést nejdříve 90 dnů před koncem platnosti dosavadního lékařského posudku, jeho časová platnost se ale dřívějším provedením nové prohlídky nemění. Nové posouzení zdravotní způsobilosti bude platit až od ukončení platnosti dosavadního lékařského posudku, pokud při kontrole lékař nezjistil změnu zdravotního stavu se závěrem o zdravotní nezpůsobilosti nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou.
Od roku 2006 máme uzavřenou smlouvu s praktickým lékařem na provádění zdravotních prohlídek. Musíme s ním sepsat novou smlouvu podle zákona 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách a vyhl. 79/2013 Sb.?
Pokud smlouva z roku 2006 obsahuje všechny potřebné náležitosti (rozsah pracovnělékařských služeb, povinnosti poskytovatele, povinnosti zaměstnavatele, způsob stanovení ceny za provedené služby a dobu trvání smlouvy), není třeba sepisovat novou smlouvu, ale např. formou dodatku ke smlouvě změnit pouze odkaz na příslušné paragrafy nové právní úpravy.
Máme zaměstnance zařazené v první a druhé kategorii prací. Kdy se musí zaměstnanec podrobit mimořádné lékařské prohlídce v případě, že je pracovní neschopnost např. 10 týdnů?
Podle § 12 odst. 2 písm. f) bodu 1. vyhlášky 79/2013 Sb. se mimořádná prohlídka provádí v případě, že byl výkon práce přerušen z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů, s výjimkou výkonu práce v kategorii první. Z toho vyplývá, že zaměstnanci zařazení v první kategorii prací by nemuseli absolvovat mimořádnou prohlídku při nemoci, která trvala 10 týdnů, ale zaměstnanci zařazení do druhé kategorie prací již musí. U zaměstnanců zařazených v první kategorii by se ale musela mimořádná prohlídka provést při pracovní neschopnosti delší než 6 měsíců (§ 12 odst. 2 písm. f) bod 3. vyhlášky).
Co musí obsahovat lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci?
Podle § 17 vyhl. 79/2013 Sb. by měl lékařský posudek obsahovat identifikační údaje zaměstnavatele, údaje o pracovním zařazení posuzované osoby, údaje o druhu práce, režimu práce a rizikových faktorech u vykonávané práce, posudkový závěr a případně termín provedení mimořádné prohlídky. Pro zaměstnavatele je nejdůležitější údaj o posudkovém závěru, kterým se bude muset řídit. Ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda je posuzovaná osoba pro účel, pro který je posuzována, zdravotně způsobilá, zdravotně nezpůsobilá nebo zdravotně způsobilá s podmínkou, případně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilosti. Pokud posudkový závěr neobsahuje toto jednoznačné posouzení zdravotního stavu zaměstnance, je třeba jej vrátit lékaři k přepracování.
Jak máme postupovat v případě, že byl zaměstnanci vystaven posudek, podle kterého je zdravotně nezpůsobilý vykonávat sjednanou práci a on ji chce přesto nadále vykonávat s tím, že nám podepíše prohlášení, že případné zdravotní komplikace budou na jeho odpovědnost?
Zaměstnavatel musí závěr vyplývající z lékařského posudku respektovat. Pokud zaměstnavatel nebude respektovat lékařský posudek, porušuje povinnosti vyplývající z § 103 odst. 1 písm. a) ZP (nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost neodpovídá jeho zdravotní způsobilosti). Za tento správní delikt může být uložena pokuta až do výše 2 miliony korun (§ 30 odst. 1 písm. f a odst. 2 písm. d) zákona o inspekci práce).
Jak máme správně posoudit, zda se jedná o zaměstnance pracujícího v noci, když jsou našim zaměstnancům nařizovány noční směny jen výjimečně dle potřeb provozu?
Podle § 78 odst. 1 písm. k) zákoníku práce je zaměstnancem pracujícím v noci zaměstnanec, který odpracuje během noční doby (22,00 až 6,00) nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v průměru alespoň jednou týdně v období 26 týdnů po sobě jdoucích. Jestliže zaměstnanec odpracuje ve vyrovnávacím období (26 týdnů) méně takovýchto nočních směn než 26, nejedná se o zaměstnance pracujícího v noci.
Zaměstnanci pracující v noci se musí podle § 94 odst. 2 ZP podrobit zdravotním prohlídkám pravidelně dle potřeby, nejméně však jednou za rok. O jaký druh prohlídky se v tomto případě jedná?
I když zákoník práce nenazývá tyto prohlídky periodickými, tak jimi v podstatě jsou, protože jsou vykonávány pravidelně a na jejich jinou četnost provádění se odvolává i § 11 odst. 4 písm. b) vyhl. 79/2013 Sb. Kromě toho je noční práce uvedena v příloze č. 2 vyhl. 79/2013 Sb. mezi riziky ohrožení zdraví a je u ní třeba rovněž provést výstupní lékařskou prohlídku. Periodicita preventivních prohlídek při práci v noci je však stanovena pouze v zákoníku práce.
Je třeba provádět periodické prohlídky i u dohod mimo pracovní poměr, které jsou vykonávány u zaměstnavatele opakovaně?
Podle § 11 odst. 5 vyhl. 79/2013 Sb. platí, že jde-li o práce vykonávané na základě dohod mimo pracovní poměr se periodické prohlídky neprovádí. To neplatí v případě, že jsou práce na základě dohod vykonávány opakovaně a doba, na kterou je dohoda sjednána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky a zaměstnavatel provedení této prohlídky vyžaduje. Vyžadování těchto prohlídek by bylo ze strany zaměstnavatele vhodné v případě prací zařazených do kategorií druhé rizikové, třetí a čtvrté.
O jaký druh zdravotní prohlídky se jedná v případě mladistvých, u kterých jsme povinni zajistit jejich provedení před vznikem pracovního poměru a pravidelně dle potřeb, nejméně jedenkrát ročně (§ 247 odst. 1 ZP)?
I když ani u mladistvých zákoník práce nenazývá tyto prohlídky periodickými, tak jimi v podstatě jsou, protože jsou vykonávány pravidelně a na jejich jinou četnost provádění se odvolává i § 11 odst. 4 písm. b) vyhl. 79/2013 Sb.
Kdo zajišťuje lékařské prohlídky u učňů vykonávajících praktické vyučování na produktivních činnostech?
Podle § 51 odst. 2 zákona 373/2011 platí, že pokud se praktické vyučování provádí na pracovištích právnických nebo fyzických osob, vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti poskytovatel pracovnělékařských služeb této osoby. Tzn., že pokud k nám nastoupí učeň na praktické vyučování, pošleme jej na zdravotní prohlídku k našemu poskytovateli…
Slyšeli jsme, že se musí u zaměstnance zdanit a odvést pojistné v případě, že si zaměstnanec přinese doklad od svého obvodního lékaře za výpis z dokumentace pro našeho poskytovatele pracovnělékařských služeb, který je vystaven na jméno našeho zaměstnance. Je třeba skutečně částku, kterou lékaři uhradil a my mu ji poté proplatili, dodanit?
Podle § 58 zákona 373/2011 Sb. hradí pracovnělékařské služby podle tohoto zákona zaměstnavatel. Jestliže si poskytovatel pracovnělékařské péče vyžádá od obvodního lékaře zaměstnance výpis z jeho zdravotní dokumentace, je třeba, aby i tento výdaj uhradil zaměstnavatel. Pokud je doklad o platbě za výpis z dokumentace vystaven na jméno zaměstnance (což je ve většině případů), je třeba podle našeho názoru považovat proplacení tohoto dokladu zaměstnanci za příjem podle § 6 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů. Tj. za příjem, který není předmětem daně, protože zaměstnavatel tímto hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel. I přesto doporučujeme, aby na dokladu o platbě bylo uvedeno, že částka je za výpis ze zdravotní dokumentace zaměstnance.
Jsme firma, která má některá pracovní místa obsazena řidiči z povolání, ale také u některých profesí používají zaměstnanci služební vozidlo k občasným pracovním cestám. Jak často budou muset obě skupiny chodit na periodické prohlídky?
Zde bude záležet, zda se jedná o řízení vozidla v režimu zákona o silničním provozu, to jsou řidiči z povolání, kteří se musí podrobit periodickým prohlídkám 1x za 2 roky a u starších 50 let každoročně nebo se jedná tzv. řidiče-referenty, kteří používají vozidlo jen občas. U nich by se měla provádět prohlídka ve standardním režimu s tím rozdílem, že podle přílohy č. 2 vyhl. 79/2013 Sb. bude při periodické prohlídce předepsáno orientační vyšetření zraku.
Kdo zajišťuje provádění následných prohlídek a kde je uvedeno, při kterých pracích je třeba je nařídit?
Následnou prohlídku nařizuje zaměstnavatel svému bývalému zaměstnanci, který vykonával práci za takových podmínek, jejichž negativní důsledky se mohou projevit i po ukončení práce. Prohlídka se provádí za účelem zajištění potřebné péče, popřípadě odškodnění. Následné prohlídky se provádí podle přílohy č. 2 vyhl. 79/2013 Sb., a to u prací prováděných ve zvlášť ztížených pracovních podmínkách např. při pracích s chemickými, fyzikálními, biologickými rizikovými faktory nebo při práci v riziku ohrožení zdraví (práce s výbušninami, v hlubinných dolech, ve výškách nad 10 metrů apod.).