6/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

    43/2013 Naše firma má cca 400 zaměstnanců. Jsme povinni měsíčně v insolvenčním rejstříku sledovat u jednotlivých zaměstnanců, zda si nepožádali o oddlužení abychom mohli včas zastavit odesílání srážek oprávněným?

V případě, že dlužník podá insolvenční návrh vyrozumí insolvenční soud neprodleně spoustu orgánů (FÚ, OSSZ, úřad práce apod.) s výjimkou zaměstnavatele, který si musí tuto skutečnost zjistit sám v insolvenčním rejstříku. Pokud by tak zaměstnavatel neučinil a po podání návrhu i nadále uspokojoval oprávněné, mohlo by dojít k situaci, že po něm bude insolvenční soud odeslané prostředky vyžadovat. Z těchto důvodů je třeba si každý měsíc zkontrolovat insolvenční rejstřík podle rodných čísel zaměstnanců. Někteří tvůrci programů na zpracování mezd již tuto službu umožňují.

   44/2013 Jsme zaměstnavatel podnikatelské sféry, který poskytuje zaměstnancům mzdu. Zaměstnance máme rozděleny do 12ti skupin prací podle její náročnosti a složitosti. Jak poznáme, že je u nich dodržena minimální a zaručená mzda?

   Podle §§ 111 a 112 ZP je zaměstnavatel povinen dodržet u zaměstnanců minimální a zaručenou mzdu. Výše minimální a zaručené mzdy je uvedena v NV 567/2006 Sb., kde jsou zároveň uvedeny příklady prací pro zařazení do jednotlivých stupňů zaručené mzdy. Problém u vás bude v tom, že máte 12 skupin prací, kdežto v NV je uvedeno pouze 8 skupin prací. Zde bude třeba vzít jednotlivé vaše skupiny prací a přiřadit jim skupinu prací podle NV 567/2006. Výše vaší mzdy u jednotlivých skupin prací by neměla být nižší než je nejnižší úroveň zaručené mzdy uvedená v NV. Pro úplnost je třeba poznamenat, že při posuzování dodržení minimální a zaručené mzdy se zahrnují všechny složky mzdy (základní mzda, odměny, prémie apod.) s výjimkou mzdy za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.

   45/2013 Zaměstnanec, kterému provádíme srážky ze mzdy, žije s družkou ve společné domácnosti a v měsíci srpnu 2013 se jim narodilo dítě. Můžeme tomuto zaměstnanci uplatnit jako vyživovanou osobu pro účely srážek dítě i družku?

   Podle § 1 odst. 1 NV 595/2006 Sb. se základní částka, která nesmí být sražena povinnému zjistí tak, že se sečte částka na osobu povinného a jedna čtvrtina této částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Poskytování výživného je řešeno v zákonu 94/1963 Sb. o rodině (§§ 85 až 95). Podle § 85 odst. 1 trvá vyživovací povinnost rodičů k dětem do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit. Takže dítě je jednoznačně osobou, které musí váš zaměstnanec poskytovat výživné. Uplatnění družky je řešeno v § 95 zákona o rodině tak, že „otec dítěte, za kterého není matka dítěte provdána, je povinen matce přispívat přiměřeně na úhradu výživy po dobu dvou let, jakož i na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím“. Z tohoto textu by vyplývalo, že je možné družku do 2 let věku dítěte uplatnit, ale vzhledem k výkladům, že druh (družka) se nepovažují za vyživované osoby, doporučujeme tento krok konzultovat s příslušným exekutorem.

   46/2013 Zletilé dceři naší zaměstnankyně byl od července tohoto roku přiznán invalidní důchod. Dcera od září 2013 začala studovat vysokou školu. Můžeme u naší zaměstnankyně uplatnit daňové zvýhodnění na dceru?

   Podle § 35c odst. 6 písm. b) zákona o daních z příjmů se za vyživované dítě poplatníka považuje dítě, pokud je zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání. Podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání je splněna, takže bude záležet na tom, jaký invalidní důchod byl dceři vaší zaměstnankyně přiznán. Pokud by se jednalo o invalidní důchod třetího stupně, nelze daňové zvýhodnění uplatnit, protože dcera je plně zabezpečena důchodem.

   47/2013 Musí uhradit zaměstnavatel svému zaměstnanci náklady spojené s výpisem ze zdravotní dokumentace od jeho obvodního lékaře? Výpis si vyžaduje náš poskytovatel pracovnělékařských služeb při každé periodické nebo mimořádné lékařské prohlídce?

   Podle § 58 zákona 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách hradí služby poskytované podle tohoto zákona zaměstnavatel. Vzhledem k tomu, že výpis ze zdravotní dokumentace se považuje za jeden z podkladů pro vydání lékařského posudku, je třeba aby zaměstnavatel uhradil i tyto náklady. Přesto by bylo vhodné vašeho poskytovatele upozornit, že vyžadování výpisu od obvodního lékaře v případech, kdy nedošlo k žádné pracovní neschopnosti od poslední lékařské prohlídky by bylo zbytečné a nehospodárné.

   48/2013 Můžeme dát zaměstnanci, který je v pracovní neschopnosti výpověď z pracovního poměru, když se ruší část zaměstnavatele (uzavíráme jeden provoz) a jinou práci pro něho nemáme?

   Podle § 53 odst. 1 písm. a) ZP se zakazuje, mimo jiné, dát zaměstnanci výpověď v době, kdy je uznán práce neschopným. Podle § 54 ZP se však zákaz výpovědi nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci pro organizační změny uvedené v § 52 písm. a). Takže tomuto zaměstnanci můžete výpověď dát.

   49/2013 Zaměstnanec u nás skončil k 31. 7. 2013 z důvodu nadbytečnosti a dostal 3 měsíční odstupné. V měsíci srpnu pracoval u jiného zaměstnavatele, kde k 31. 8. skončil a šel se zaregistrovat na úřad práce, kde mu začali vyplácet podporu v nezaměstnanosti od měsíce září. Zajímalo by nás, jak je možné, že zaměstnanci vyplácí podporu ihned od září, když od nás dostal trojnásobek odstupného a 3 měsíce ještě neuplynuly?

   Podle § 44a zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného. Tento postup se ale uplatní v případě, že bylo odstupné vyplaceno z posledního zaměstnání, což u vašeho bývalého zaměstnance nebylo, protože pracoval ještě měsíc u jiného zaměstnavatele, kde žádné odstupné nedostal.