1/ REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA

    Již v roce 2012 prošla úspěšně legislativním procesem komplexní změna soukromého práva, tzv. rekodifikace soukromého práva, která přinese s účinností od 1. ledna 2014 rozsáhlé změny v oblasti soukromého práva. Dojde ke zrušení desítek zákonů a jejich nahrazení novými zákony. Tato rekodifikace se skládá ze tří základních zákonů, a to

• zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“),
• zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „ZOK“/,
• zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.

   Dne 22. března 2012 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“), jako zákon č. 89/2012 Sb., který je základním předpisem tzv. rekodifikace soukromého práva.

   Tato norma, která obsahuje neuvěřitelných 3081 paragrafů, nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2014. V této souvislosti lze sice ocenit zásadu autorů, že jeden paragraf obsahuje maximálně dva odstavce a odstavec pak obsahuje maximálně dvě věty, přesto je však rozsah zákona velký a představuje 339 stran Sbírky zákonů. Budoucnost ukáže, jak s výše uvedenou zásadou naloží zákonodárci při případné novelizaci.

   V souvislosti s nabytím účinnosti NOZ dojde ke zrušení 238 stávajících právních norem, mj.:

• zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,
• zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník,
• nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku,
• zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor,
• zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech,
• zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů,
• zákona č. 94/1963 Sb., o rodině,
• zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím,
• zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů,
• zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech,
• zákona č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku,
• nařízení vlády č. 371/2004 Sb., kterým se vydávají vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek,
• vyhlášky č. 47/1964 Sb., o peněžních službách občanům,
• vyhlášky č.440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění.

   Podle důvodové zprávy byl základním obecným ideovým zdrojem NOZ vládní návrh občanského zákoníku bývalého Československa z r. 1937, který však nebyl jako zákon přijat kvůli událostem následujícím po mnichovské dohodě. Poněkud úsměvně pak působí informace, že tento historický návrh vycházel z rakouského obecného zákoníku občanského (ABGB) z roku 1811.

   To je patrné zejména z některých archaických pojmů, které NOZ obsahuje, např.:

• pacht – úplatné přenechání věci s právem požívání jejích plodů a výnosů (např. úroda z pole, zisk z podniku),
• podělení – rovné rozdělení uvolněného podílu mezi dědice,
• právní osobnost – způsobilost k právům a povinnostem (může ji mít jak fyzická tak i právnická osoba),
• přestavek – malá část, která přesahuje na cizí pozemek (pokud ji stavebník postavil v dobré víře, může se stát za náhradu vlastníkem tohoto pozemku),
• rozhrada – cokoliv, co rozděluje dva pozemky (plot, příkop apod.; každý ze sousedů se stará o rozhradu ze své strany),
• služebnost – obdoba věcného břemena,
• spolek – občanské sdružení,
• výprosa – přenechání věci k bezplatnému užití bez ujednání doby a účelu užití (vlastník může žádat kdykoliv vrácení věci zpět),
• výměnek – zaopatření na dobu života pro vlastníka, který převádí svoji nemovitost na jiného vlastníka a vymíní si přitom určité služby,
• závdavek – potvrzení o uzavření smlouvy spojené s částečnou platbou.

   NOZ není vyhrazen pouze fyzickým osobám, upravuje obecně osoby (fyzické podnikatelské i nepodnikatelské, osoby právnické) a jejich zastoupení, dále věci a jejich rozdělení, rodinné právo, absolutní majetková práva (vlastnictví, spoluvlastnictví, věcná práva k cizím věcem, správu cizího majetku a dědické právo), relativní práva, která jsou představována jednotlivými typy smluv a na závěr NOZ obsahuje přechodná a závěrečná ustanovení, která pomohou zakomponovat nové právní vztahy do právních vztahů stávajících.

   Jak je uvedeno výše, bylo v  rámci rekodifikace soukromého práva rozhodnuto o zrušení obchodního zákoníku a integraci soukromého práva do NOZ.

   NOZ se tak stal základem soukromého práva. Podstatná část ustanovení obchodního zákoníku byla zrušena spolu s tímto předpisem, část ustanovení však byla přenesena do NOZ (např. obecná ustanovení o obchodním tajemství, firmě či ustanovení o některých smluvních typech a zajištění závazků).

   Pouze pro právní úpravu obchodních společností a družstev, která je dnes obsažena v druhé části obchodního zákoníku, byl vyhrazen nový zvláštní zákon, a sice zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen ZOK).

   ZOK představuje druhou část rekodifikace soukromého práva, která úzce navazuje na NOZ. Jak vyplývá z výše uvedeného, tento zákon nemá být pokračovatelem obchodního zákoníku, nýbrž zvláštním předpisem, který se zabývá úzce vymezeným okruhem právnických osob – obchodními korporacemi.

   Pod pojem obchodní korporace ZOK zahrnuje všechny formy obchodních společností (společnost s ručením omezeným, akciovou společnost, komanditní společnost, veřejnou obchodní společnost, evropskou společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení) a družstev (tedy družstvo v užším smyslu, bytové družstvo, sociální družstvo a evropské družstvo), nicméně jeho úprava dopadá především na tuzemské formy těchto korporací, neboť ty evropské jsou primárně upraveny zvláštními předpisy EU.

   ZOK upravuje základní podmínky fungování obchodních korporací – od jejich založení, přes rozložení vnitřní struktury orgánů, odpovědnosti členů těchto orgánů, činnosti v rámci koncernů až po jejich zrušení. Přesto v jeho textu nenalezneme všechny tyto podmínky. Některé jsou řešeny na obecnější úrovni v NOZ, jiné naopak na úrovni specifičtější ve zvláštních zákonech (např. v zákoně o přeměnách obchodních společností či v zákoně o veřejných rejstřících).

   V reakci na přijetí nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích byla Parlamentem schválena tzv. doprovodná legislativa k rekodifikaci soukromého práva, která zahrnuje celou řadu zákonů, včetně všech daňových a pojišťovacích zákonů. Pro naši práci jsou zatím nejdůležitější změny, které přinesly zákony 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a zákon 293/2013 Sb., kterým se mění občanský soudní řád. Zákon o změně daňových zákonů byl vydán formou zákonného opatření senátu a čeká v současné době na podpis Prezidenta. Po jeho podpisu musí ještě tento zákon schválit nová Poslanecká sněmovna.