2/ POKYN GFŘ D-22 K JEDNOTNÉMU POSTUPU PŘI UPLATŇOVÁNÍ NĚKTERÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA 586/1992 Sb. O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

Generální finanční ředitelství v zájmu zajištění jednotného uplatňování zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), vydává tento pokyn, který z hlediska použití nahrazuje pokyn D-6 uveřejněný ve Finančním zpravodaji č. 7/2011 včetně jeho oprav.

Tento pokyn lze poprvé použít za zdaňovací období, které započalo v roce 2014.

Při uplatňování zákona se bere v úvahu vždy skutečný obsah právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro stanovení či vybrání daně, pokud je zastřený stavem formálně právním a liší se od něho. Jednotlivé skutečnosti je nutné posuzovat vždy ve vzájemné souvislosti.

Celý Pokyn D-22 najdete v příloze tohoto čísla v elektronické podobě. Z jednotlivých ustanovení tohoto Pokynu jsou pro naši práci nejdůležitější tato:

K § 3 odst. 4 písm. j) bod 1. – platí pouze pro zdaňovací období 2014 (zde bylo v roce 2014, že předmětem daně není majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce)

Ustanovení se vztahuje i na peněžní zvýhodnění plynoucí poplatníkům s příjmy podle § 6 zákona v souvislosti s poskytováním bezúročných zápůjček od plátce daně z příjmů ze závislé činnosti. V případě, že je tomuto poplatníkovi poskytnuta úročená zápůjčka, ustanovení § 3 odst. 4 písm. j) bod č. 1 zákona se nepoužije. V těchto případech se jedná o příjem poplatníka podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona, s použitím § 6 odst. 3 zákona pro určení úroku obvyklého.

Naše poznámka: Zde je řešeno poskytování úročených zápůjček v roce 2014, pro bezúročné zápůjčky platilo, že nebyly v jakékoliv výši předmětem daně. Pro rok 2015 a roky následující bude platit to, co je uvedeno v tomto pokynu k § 6 odst. 3 a odst. 9 písm. v).

K § 5 odst. 4

1. Pokud poplatník obdržel za některý kalendářní měsíc jen část čistého příjmu (mzdy), považuje se za příjem zaměstnance (v hrubém) v daném kalendářním roce také jen poměrná část zúčtovaného měsíčního příjmu, a to v poměru, v jakém byly uspokojeny jeho nároky v čisté výši.  Příjmem v čisté výši se pro tyto účely rozumí úhrn zúčtovaných měsíčních příjmů (včetně zúčtovaných a již obdržených nepeněžních a dále jednorázových příjmů) snížený o příjmy od daně osvobozené a snížený o příslušné pojistné placené poplatníkem (zaměstnancem) a o zálohu na daň (po slevě). K případnému měsíčnímu daňovému bonusu se přitom nepřihlíží. To znamená, že se zjistí procento skutečně vyplaceného (obdrženého) čistého příjmu v poměru k čis­tému příjmu, který měl být poplatníkovi celkem za daný kalendářní měsíc  řádně vyplacen, a tímto procentem se vypočte i poměrná výše tzv. hrubého (zdanitelného) příjmu, který se pak považuje za příjem poplatníka v daném kalendářním roce. Obdobně se postupuje při výpočtu poměrné části povinného pojistného placeného zaměstnavatelem a poměrné části sražené zálohy na daň. Nepřihlíží se přitom k příjmům, které jsou od daně z příjmů osvobozené. Procento pro výpočet poměrné části hrubé mzdy, povinného pojistného a sražené zálohy na daň se vypočte jako podíl částky částečně vyplaceného čistého příjmu a čistého příjmu, který měl být celkem za daný kalendářní měsíc vyplacen, vynásobený stem.

2. Procento obdrženého čistého příjmu se vypočte jako podíl částky obdrženého čistého příjmu a čistého příjmu, který měl být celkem za daný kalendářní měsíc obdržen, vynásobený stem, dle následujícího vzorce:

                                               OČP                                                  

        Procento  OČP  =   -----------------  x 100

                                                ČP

Legenda:

▪ OČP = obdržený čistý příjem,

▪ ČP = čistý příjem, který měl poplatník celkem obdržet.    

Naše poznámka: tento postup se použije při výpočtu příjmu ze závislé činnosti v případě, že zaměstnanci byla vyplacena v kalendářním měsíci jen část čistého příjmu.

K § 6 odst. 3 v případě sjednaného úroku a § 6 odst. 9 písm. v) v případě bezúročných zápůjček od zdaňovacího období 2015:

V případě, že je zaměstnanci poskytnuta úročená zápůjčka, popř. od zdaňovacího období 2015 bezúročná zápůjčka přesahuje-li limit uvedený v § 6 odst. 9 písm. v) zákona; ustanovení § 6 odst. 3 zákona se použije jen pro částky nad stanovený limit, který je od daně osvobozen, tj. pro částky nad 300 000 Kč, pak se pro určení výše úroku obvyklého použije následující výpočet.

Úrokem obvyklým se rozumí úrok, který je v době sjednání zápůjčky obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování obdobných produktů (úvěrů) veřejnosti a za jakých úrokových podmínek. Výše úroku obvyklého nemusí být ale stejná po celou dobu splácení a plátce daně z příjmů ze závislé činnosti v tomto případě má povinnost přihlédnout k výši úroku obvykle používaného v příslušném čase (musí reagovat na změny). Při stanovení obvyklé výše úroku musí plátce daně z příjmů ze závislé činnosti vzít v úvahu všechny skutečnosti, za kterých jsou peněžními ústavy obdobné zápůjčky (úvěry) poskytovány a vybrat takový produkt, který se bude nejvíce blížit podmínkám, za jakých zápůjčku on sám poplatníkovi s příjmy ze závislé činnosti poskytuje. Takto vypočtený úrok se použije na nesplacené zůstatky jistin.

Tento výpočet se pro účely zdanění provádí nejméně jedenkrát za zdaňovací období (nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec příslušného roku). Takto vypočtený úrok je zdanitelným příjmem poplatníka podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona. V případě, kdy je sjednán se zaměstnancem úrok nižší než je úrok obvyklý, je zdanitelným příjmem rozdíl mezi obvyklým úrokem a sjednaným nižším úrokem.

Naše poznámka: jestliže je úrok zdanitelným příjmem poplatníka podle § 6, podléhá i odvodu sociálního a zdravotního pojištění.

K § 6 odst. 6

V případě, že zaměstnanci je poskytnuto bezplatně motorové vozidlo pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc jeho poskytnutí. To znamená, že v daném případě není rozhodující skutečnost, zda je toto vozidlo zaměstnancem pro soukromé účely v daném kalendářním měsíci skutečně použito a pro účely zdanění u zaměstnance zaměstnavatel tuto skutečnost nezkoumá.

Naše poznámka: pokud nebude zaměstnanec vozidlo po určitou dobu delší než jeden kalendářní měsíc používat, je třeba smlouvu na toto období zrušit, aby se nemuselo přičítat 1% vstupní ceny vozidla.

K § 6 odst. 7 písm. b)

Za příjem ze závislé činnosti se nepovažuje a předmětem daně není hodnota pracovního oblečení a pracovní obuvi určených zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání. Ve smyslu tohoto ustanovení je za pracovní oblečení považováno tzv. jednotné pracovní oblečení (stejnokroje) poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnancům (např. prodejních organizací, poskytovatelů služeb pohostinských, ubytovacích zařízení apod.), pokud plní zejména reklamní, propagační a organizační účely. Předpokladem je, že zaměstnavatel ve vnitřním předpise nebo smluvní strany v kolektivní smlouvě stanoví povinnost zaměstnanců používat pracovní oblečení pouze při výkonu zaměstnání a vymezí charakter a podobu jednotného pracovního oblečení a všech jeho součástí. Zaměstnavatel musí ale také zajistit, aby jednotné pracovní oblečení bylo trvale a viditelně označeno identifikačními znaky zaměstnavatele, čímž se rozumí např. obchodní jméno, ochranná známka, firemní barvy apod. Další součástí jednotného pracovního oblečení, které nelze opatřit viditelným či trvalým označením by měly být poskytovány v přiměřené hodnotě a množství.

Naše poznámka: podle tohoto pokynu (k § 24 odst. 1) jsou výdaje na pořízení jednotného pracovního oblečení vymezeného v tomto pokynu (k § 6 odst. 7 písm. b)  a výdaje (náklady) na udržování jednotného pracovního oblečení daňovým výdajem zaměstnavatele.

K § 6 odst. 9 písm. d) a e)

Plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. d) a e) zákona může zaměstnavatel pro daňové účely založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo na manželském svazku, ale i např. na faktickém soužití, neposkytuje-li zaměstnavatel plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle zvláštního právního předpisu (např. podle vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů).

Naše poznámka: zde se může jednat např. o příspěvek družce a jejímu dítěti z předchozího vztahu apod.

K § 15 odst. 1

1. Od základu daně lze hodnotu poskytnutých bezúplatných plnění (darů) odečíst                  v tom zdaňovacím období, ve kterém byly prokazatelně poskytnuty.

2. Za bezúplatná plnění (dar), jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně, se považují i nepeněžní bezúplatná plnění včetně služeb, která se ocení, pokud není známa jejich cena, cenami zjištěnými podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (§ 3 odst. 3 a § 23 odst. 6 zákona). Pokud již byla hodnota  bezúplatně poskytnutého výkonu - služby zahrnuta do daňových výdajů, je nutno upravit daňové výdaje.

3. Jedním odběrem krve dárce se rozumí odběr krve a jejích složek (např. plasmy, krevních destiček, kostní dřeně a jiných složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve.

4. Dárcem krve pro účely zákona je osoba, které nepřísluší nárok na finanční odměnu s výjimkou účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s odběrem (např. doprava, občerstvení, apod…..), o které tato osoba požádá, a to celkem do maximální výše 5 % minimální mzdy (§ 32 odst. 2 zákona 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů). Uvedené účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložené výdaje spojené s odběrem krve a jejich složek jsou od daně osvobozené v souladu s § 4 odst. 1 písm. j) zákona.

5. Poskytnutá bezúplatná plnění prokáže poskytovatel dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem bezúplatného plnění, hodnota bezúplatného plnění, předmět  bezúplatného plnění, účel, na který byl bezúplatné plnění poskytnut, a datum poskytnutí.

Naše poznámka: zde bylo doplněno, že dárcem krve je ten komu nenáleží finanční odměna s výjimkou např. příspěvku na dopravu nebo občerstvení po odběru.

K § 15 odst. 3 a 4

Za jiné úvěry poskytnuté stavební spořitelnou podle § 15 odst. 3 zákona v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření se považují např. tzv. překlenovací úvěry (meziúvěry). Za jiné úvěry podle § 15 odst. 3 zákona poskytnuté v souvislosti s hypotečním úvěrem lze považovat takové úvěry, které jsou poskytnuty na bytové potřeby, a to bez ohledu, zda jsou poskytnuty před poskytnutím hypotečního úvěru (tzv. předhypoteční úvěr) nebo současně, příp. následně s hypotečním úvěrem (tzv. doplňkové úvěry k hypotečním úvěrům). Vždy však musí být z uzavřených smluv zřejmá souvislost s hypotečním úvěrem a s předmětnou bytovou potřebou.

2. Bytem se rozumí označení místa nikoliv věci, která je způsobilá být předmětem vlastnického práva (taková věc je označena jako jednotka podle §§ 1158-1222 občanského zákoníku).

3. Poplatník může uplatnit nárok na odpočet úroků ze základu daně za předpokladu,           že je účastníkem smlouvy o úvěru a v případě bytové potřeby uvedené v § 15 odst. 3 písm. a) až c) zákona též jejím vlastníkem (spoluvlastníkem). Za účastníky smlouvy o úvěru se považují osoby, které jako dlužníci přejímají práva a povinnosti uvedené ve smlouvě o úvěru jakož i osoby, které i když nejsou uvedeny ve smlouvě o úvěru, závazek z úvěru převzaly nebo k závazku z úvěru přistoupily na základě následně uzavřené smlouvy o převzetí dluhu nebo o převzetí závazku. Ve smluvní praxi jsou dlužníci jako strany v úvěrové smlouvě označováni např. též jako spoludlužníci nebo klienti. Nepatří sem ručitelé.

4. Od základu daně poplatníka se odčítá úhrn  úroků zaplacených z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru ve zdaňovacím období. Přitom není rozhodující, v jaké výši se na úhrnu zaplacených úroků podíleli jednotliví účastníci smlouvy o úvěru.

Naše poznámka: zde je důležité, že se za úvěry považují i překlenovací úvěry, meziúvěry, předhypoteční úvěry nebo doplňkové úvěry k hypotečním úvěrům a dále je zde uvedeno, kdo se považuje za účastníka smlouvy (např. přistupitel k závazku, spoludlužník apod.).

K § 35ba odst. 1 písm. b)

Vlastními příjmy manželky (manžela) se rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (hrubý příjem) včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně. Nepřihlédne se však k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) zákona a příjmům uvedeným v § 35ba odst. 1 písm. b) zákona, které jsou taxativně v zákoně vymezené takto:

dávky státní sociální podpory (viz. zákon č. 117/1995 Sb.,  o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“), tj.

a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu

  1. přídavek na dítě,

  2. příspěvek na bydlení,

  3. porodné,

b) ostatní dávky

  1. rodičovský příspěvek,

  2. pohřebné,

dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna podle zákona č. 359/1999 Sb.,
o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, tj.

   a)   příspěvek na úhradu potřeb dítěte,
   b)   příspěvek při převzetí dítěte,
   c)   příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla,
   d)   příspěvek při ukončení pěstounské péče,

dávky osobám se zdravotním postižením podle zákona č. 329/2011 Sb.,
o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

dávky pomoci v hmotné nouzi podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, tj.

  1. příspěvek na živobytí,

  2. doplatek na bydlení,

  3. mimořádná okamžitá pomoc,

příspěvek na péči a sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů,

státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona
č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů,

státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,

státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu  spoření (viz. zákon  č. 96/1993  Sb. a zákon  č. 42/1994 Sb.),

stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání (soustavná příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře),

příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, který je od daně osvobozen podle § 4 zákona.

Do vlastního příjmu manželky (manžela) se zahrnují veškeré příjmy s výjimkou příjmů  uvedených v tomto ustanovení zákona. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj.  od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že tyto dávky vyplacené v lednu daného kalendářního roku se započítávají do vlastního příjmu manželky/manžela ve zdaňovacím období, ve kterém jsou vyplaceny.  U příjmů ze závislé činnosti (§ 6) se postupuje podle § 5 odst. 4 zákona, tj. příjmy ze závislé činnosti vyplacené nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosažené, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období.

U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se dále do vlastního příjmu manželky (manžela) pro účely slevy podle tohoto písmene nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů (např. nemovitá věc ve společném jmění manželů je vložená do obchodního majetku podnikajícího manžela a případný příjem z nájmu této nemovité věci se zdaňuje u manžela, který má nemovitou věc vloženou do obchodního majetku – viz. § 7 zákona); příjem, který se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů (např. příjmy z nájmu nemovité věci ve společném jmění manželů) se zdaňuje jen u jednoho z nich (viz. § 9 odst. 2 zákona nebo příjem z prodeje nemovité věci nezahrnuté v obchodním majetku,se rovněž zdaňuje jen u jednoho z nich – viz. § 10 zákona).

V případě, že rodiče nežijí spolu, upraví soud rozsah jejich vyživovací povinnosti nebo schválí jejich dohodu o výši výživného (viz § 910 a násl. občanského zákoníku). Toto výživné je určeno jen dítěti a do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje. Částky přijaté nad rámec takto stanoveného výživného se do vlastního příjmu započítávají.

Naše poznámka: zde jsou jednak znovu uvedeny příjmy, které se nezahrnují do vlastních příjmů (jsou i v § 35ba odst. 1 písm. b) a dále je zde upřesněno, jak postupovat se zahrnováním příjmů do příjmů druhého z manželů v některých situacích.

K § 35c a § 35d a navazující ustanovení ve vztahu k daňovému zvýhodnění (od zdaňovacího období 2015)

Nárok na daňové zvýhodnění má poplatník, za předpokladu, že se jedná o dítě vyživované tímto poplatníkem podle § 35c odst. 6 zákona a žijícím s poplatníkem v jeho společně hospodařící domácnosti. V rámci jedné společně hospodařící domácnosti poplatníka může být za stejné období „uplatněn nárok ve výši na“ – jedno dítě pouze 1x, na druhé dítě pouze 1x, ostatní vyživované děti poplatníkem – ve výši na třetí a každé další vyživované dítě. Při uplatnění nároku ve výši „na….“ není rozhodující věk dítěte, ale jedná se o dohodu (vůli) poplatníků v rámci jedné hospodařící domácnosti, kteří mohou uplatnit daňové zvýhodnění. U druha a družky je nutné pro určení společně hospodařící domácnosti ve vztahu k daňovému zvýhodnění a následně uplatnění nároku (zejména v průběhu roku u zaměstnavatele) vždy posuzovat společně hospodařící domácnost ve vztahu k vyživovaným dětem poplatníka, přičemž při samotném uplatnění nároku je nutné nejdříve vypořádat  „děti společné“ a následně uplatnit nárok na děti, které jsou vyživované pouze pro jednoho z poplatníků (druha/družku), tzn. vyživované děti, na které nemůže uplatnit nárok druhý z poplatníků.

Naše poznámka: zde je uveden postup, podle kterého se mají „vypořádávat děti“, které patří do společně hospodařící domácnosti a ty které nepatří do společně hospodařící domácnosti.

K § 35c odst. 6

Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.

K § 38k odst. 6

Poplatník může podepsat prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 zákona na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce daně a tuto skutečnost musí také v prohlášení uvést. Změní-li poplatník v průběhu kalendářního měsíce tzv. hlavního zaměstnavatele (jestliže pobírá mzdu v tomto měsíci od více plátců daně, ale postupně za sebou), může pro účely výpočtu zálohy na daň podepsat prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 zákona na další část kalendářního měsíce též u nového plátce, a to v zákonné lhůtě do 30 dnů po nástupu do zaměstnání. Oba plátci daně mu pak za tento kalendářní měsíc vypočtou zálohu měsíční sazbou daně podle § 38h odst. 2 zákona ale měsíční slevu na dani podle § 35ba zákona a měsíční daňové zvýhodnění může poskytnout poplatníkovi pouze jeden z nich (§ 38k odst. 3 zákona); činí tak zpravidla ten, od kterého poplatník odchází.  

Naše poznámka: zde je řešen jediný možný případ, kdy může poplatník podepsat prohlášení k dani pro více plátců v jednom kalendářním měsíci.

K § 38l odst. 1

Za nutné náležitosti potvrzení stavební spořitelny nebo banky, o částce úroků z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru, popř. z  úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem se nepovažuje originál razítka stavební spořitelny či banky a podpisu, pokud se jedná o písemnost, z které lze vyvodit, že byla vyhotovena stavební spořitelnou nebo bankou pro určitého poplatníka.

Naše poznámka: tento postup již v současné době uplatňují také penzijní společnosti nebo pojišťovny, které posílají potvrzení o zaplacených částkách elektronicky na námi uvedenou emailovou adresu...

K § 38l odst. 2 písm. e) a odst. 3 písm. d)

Pokud poplatník nebo zletilé dítě, na něž poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění, studuje na střední nebo vysoké škole v cizině, prokáže poplatník nárok na uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) zákona nebo na daňové zvýhodnění podle § 35c odst. 6 písm. b) bod 1. zákona u plátce daně potvrzením o studiu vydaném zahraniční školou na určité období a v souladu se zvláštním právním předpisem o státní sociální podpoře rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že takové studium na škole v cizině je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice. Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se považuje i doba školních prázdnin souvisejících se studiem v cizině, i když se jejich doba bude lišit od doby školních prázdnin v České republice.

Naše poznámka: studium v cizině je vždy potřeba doložit potvrzením o studiu od zahraniční školy (pochopitelně přeložené do češtiny) a rozhodnutím Ministerstva školství, že toto studium je postaveno na roveň studia na školách v České republice. O rozhodnutí Ministerstva školství žádá poplatník nikoliv jeho zaměstnavatel...

K § 38l odst. 3

I v případě svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů na základě rozhodnutí soudu je z hlediska uplatnění daňového zvýhodnění  rozhodující, se  kterým z rodičů nezletilé dítě žije ve společně hospodařící domácnosti. Nerozhoduje tedy, jakým způsobem se oba výchovně způsobilí rodiče o péči o dítě v pravidelných časových intervalech střídají. Přitom rozhodnutím soudu o svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů není rozhodnuto o tom, se kterým z rodičů bude žít dítě trvale ve společně hospodařící domácnosti. Příslušnost ke společně hospodařící domácnosti u nezletilých dětí stanoví dohoda rodičů, jinak by musel o této skutečnosti rozhodnout soud. Osoba (i dítě) může být ale příslušníkem pouze jedné společně hospodařící domácnosti. To znamená, že daňové zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé výchovy obou rodičů může uplatňovat  každý z rodičů ve zdaňovacím období pouze po dobu, ve které je dítě příslušníkem jeho společně hospodařící domácnosti, tj. po několik kalendářních měsíců. U dítěte, které je svěřeno soudem do střídavé výchovy obou rodičů, nelze ale vyloučit ani dohodu rodičů, že toto dítě bude žít nadále ve společně hospodařící  domácnosti jen s jedním z nich, tzn. bez ohledu na  rozhodnutí soudu o střídavé výchově obou rodičů. Za těchto okolností bude pak daňové zvýhodnění uplatňovat po celé zdaňovací období jen jeden rodič a druhému z rodičů daňové zvýhodnění náležet nebude. Rovněž v případě střídavého uplatňování daňového zvýhodnění na dítě musí mezi rodiči existovat shoda, aby nedocházelo ke dvojímu uplatňování daňové úlevy. Jestliže se  rodiče na způsobu uplatnění daňového zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé výchovy nedohodnou, nelze než doporučit, aby si jej uplatnili až po uplynutí zdaňovacího období ve svých daňových přiznáních u správce daně.

Skutečnost, že dítě žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, prokazuje zaměstnanec u zaměstnavatele svým čestným prohlášením na tiskopisu Prohlášení k dani. Jedná-li se o dítě svěřené do střídavé výchovy obou rodičů, nebo v případě nesezdaných rodičů při absenci podrobnější úpravy v zákoně lze doporučit, aby zaměstnanec doložil, že druhý z rodičů daňové zvýhodnění na dané dítě ve zdaňovacím období neuplatňuje, resp. že je uplatňuje, ale jen po určitou dobu (např. jeho čestným prohlášením), a je-li tento druhý z rodičů zaměstnán,  také potvrzením jeho zaměstnavatele.

Naše poznámka: v případě, že jsou rodiče dítěte svěřeného do střídavé péče komunikativní, je možný jakýkoliv postup při uplatňování daňového zvýhodnění…