VÝPOČET PRŮMĚRNÉHO MĚSÍČNÍHO ČISTÉHO VÝDĚLKU U ZAMĚSTNANCE, KTERÝ VYKONÁVÁ PRÁCI U TÉHOŽ ZAMĚSTNAVATELE VE VÍCE PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH

6/ VÝPOČET PRŮMĚRNÉHO MĚSÍČNÍHO ČISTÉHO VÝDĚLKU U ZAMĚSTNANCE, KTERÝ VYKONÁVÁ PRÁCI U TÉHOŽ ZAMĚSTNAVATELE VE VÍCE PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH

   V poslední době se objevily problémy se zjišťováním průměrného měsíčního čistého výdělku pro Úřad práce v případě, že zaměstnanec vykonává pro tohoto zaměstnavatele práci ve více pracovněprávních vztazích.
   Podle § 362 odst. 2 musí zaměstnavatel posuzovat mzdu, plat nebo odměnu v každém tomto pracovněprávním vztahu odděleně.
   Podle § 356 odst. 3 se průměrný měsíční čistý výdělek zjistí z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na SZ, pojistného na VZP a zálohy na daň, vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.
   Od obou z těchto paragrafů se nelze podle § 363 odst. 2 ZP odchýlit, protože jsou tzv. kogentní.
   Z těchto dvou paragrafů dále vyplývá, že při výpočtu průměrného měsíčního čistého výdělku nejprve vypočteme z každého pracovněprávního vztahu průměrný měsíční hrubý výdělek a poté od něho odečteme pojistné na SZ, pojistné na VZP a zálohu na daň. Odpočet pojistného na SZ a VZP nebude činit problém, ale odpočet zálohy na daň z příjmů ano, protože podle § 38h odst. 1 až 3 zákona o daních z příjmů je základem pro výpočet zálohy úhrn příjmů zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi (tzn. úhrn veškerých jeho příjmů a nikoliv z každého pracovněprávního vztahu samostatně). Z tohoto základu daně je vypočtena záloha na daň, která činí 15%. Takto stanovená záloha na daň se sníží o prokázané částky měsíčních slev na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmu a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění. Uváděné částky jsou počítány na osobu daňového poplatníka, bez ohledu na počet jeho pracovních úvazků u zaměstnavatele a výši jeho zdanitelného příjmu. Tato skutečnost znemožňuje přímý postup výpočtu čistého výdělku při naplnění § 362 odst. 2 ZP, které požaduje oddělené posuzování jednotlivých plnění v pracovněprávních vztazích zaměstnance u jednoho zaměstnavatele…
   Podle našeho názoru se jako cesta k zjištění zálohy na daň z příjmů, nabízí pouze použití výpočtu, při kterém se stanoví podíl jednotlivých průměrných hrubých měsíčních výdělků zaměstnance ze všech jeho pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele k jejich celkovému součtu. Tímto poměrovým způsobem získáme částky zálohy na daň z příjmu přináležející k jednotlivým pracovněprávním vztahům zaměstnance u jednoho zaměstnavatele, což umožní oddělené posouzení mzdy, platu nebo odměny v každém z nich.
   Např. zaměstnanec s 1 dítětem pracuje u zaměstnavatele v pracovním poměru a má v něm průměrný hrubý měsíční výdělek 15000 Kč. Kromě toho má u téhož zaměstnavatele uzavřenou dohodu o pracovní činnosti, kde činní jeho průměrný měsíční hrubý výdělek 5000 Kč. Výpočet průměrného měsíčního čistého výdělku by byl následující:

z pracovního poměru by se z částky 15000 Kč pro výpočet čistého výdělku odvedlo pojistné na SZ 975 Kč a pojistné na VZP 675 Kč

z dohody o pracovní činnosti by se z částky 5000 Kč odvedlo pojistné na SZ 325 Kč a pojistné na VZP 225 Kč.

   Záloha na daň, která by ze základu daně 26800 (15000+5000)x1,34) činila 4020 Kč a po snížení o slevu na poplatníka (2070 Kč) a daňové zvýhodnění na 1 dítě (967 Kč) by byla 983 Kč, by se měla rozdělit takto:

na pracovní poměr 983:20000x15000 = 737,25 Kč, po zaokrouhlení 737 Kč,

na dohodu o pracovní činnosti 983:20000x5000 = 245,75 Kč, po zaokrouhlení 246 Kč.

   Průměrný měsíční čistý výdělek zaměstnance z pracovního poměru by byl potvrzen ve výši 12613 Kč (15000-975-675-737).
   Průměrný měsíční čistý výdělek zaměstnance z dohody o pracovní činnosti by byl potvrzen ve výši 4204 Kč (5000- 325-225-246).

ZÁVĚR: Doufáme, že jsme tímto příspěvkem otevřeli diskusi široké odborné veřejnosti k této problematice, která podle našeho názoru není plně pokryta zákonnou úpravou. Zde by bylo vhodné provést novelu zákoníku práce a ustoupit od odděleného výpočtu průměrného čistého měsíčního výdělku z každého pracovněprávního vztahu, protože pro účely poskytování podpory v nezaměstnanosti, se podle § 50 odst. 4 zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, průměrné měsíční čisté výdělky stejně sčítají a podpora se vypočte ze součtu čistých výdělků z jednotlivých zaměstnání.