Podle § 15 odst. 1 ZDP lze od základu daně odečíst mj. hodnotu darů poskytnutých politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost. Poskytnutý dar prokáže podle pokynu MF D-300 dokladem, z kterého musí být patrno, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, předmět daru, účel, na který byl dar poskytnut a datum darování. Dar bude možno uznat v případě, že účel daru bude na činnost politické strany.

   Podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba nebo na měsíční daňové zvýhodnění podle § 35d nebo nepodepíše-li prohlášení k dani ve stanovené lhůtě (do 30-ti dnů po nástupu nebo každoročně do 15. 2.), přihlédne k nim plátce počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy skutečnosti poplatník prokáže a současně podepíše prohlášení k dani. Tzn., že pokud „chytří zaměstnanci“ podepíší Prohlášení k dani v měsíci dubnu, můžete u nich prokázané slevy na dani a daňové zvýhodnění uplatnit od zúčtování mezd za měsíc květen 2010. V rámci ročního zúčtování záloh za rok 2010 se jim budou moci uplatnit řádně prokázané slevy a daňové zvýhodnění na dítě za všechny měsíce, kdy tyto skutečnosti trvaly.

   Podle § 31 zákona 187/2006 Sb. o NP činí výše nemocenského 50% výše stanovené podle § 29, jestliže si zaměstnanec přivodil pracovní neschopnost jako bezprostřední následek své opilosti… V § 192 odst. 4 ZP se říká, že náhrada mzdy se snižuje o 50%, jde-li o případy, kdy je podle předpisů o nemocenském pojištění nárok na nemocenské v poloviční výši (zde je odkaz na § 31 zákona o NP). Z tohoto vyplývá, že zaměstnanci určitě vznikne nárok na nejméně 50% náhrady mzdy, kterou mu můžete vyplatit v nejbližším termínu zúčtování mezd. Pokud se neprokáže „podezření z vlivu alkoholu“, doplatilo by se tomuto zaměstnanci zbylých 50% náhrady mzdy.

   V tomto případě musí být podle § 3 odst. 9 zákona 592/92 Sb. o VZP u zaměstnankyně odvedeno pojistné na VZP vypočtené z poměrné části minimální mzdy za dny 1. až 3. ledna, tj. ze 774,19 Kč. Pojistné z této částky by činilo 105 Kč. Vzhledem k tomu, že v § 3 odst. 10 se říká, že pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda nebo její poměrná část), je zaměstnanec povinen prostřednictvím svého zaměstnavatele doplatit pojistné ve výši 13,5% z rozdílu těchto základů. Jelikož vyměřovací základ zaměstnankyně byl v měsíci lednu 429 Kč, odvedlo by se z této částky pojistné 58 Kč, z toho zaměstnankyně by zaplatila 20 Kč a zaměstnavatel 38 Kč. Zbylou částku do 105 Kč by měla zaplatit zaměstnankyně, tj. 47 Kč. Takže zaměstnankyně by měla za měsíc leden zaplatit 67 Kč a zaměstnavatel 38 Kč. Tato situace nastává většinou u zaměstnanců s nižšími příjmy, u zaměstnance s příjmem 20000 Kč měsíčně by nastat neměla, protože poměrná část mzdy za svátek by činila 953 Kč, což je více než poměrná část minimální mzdy za 3 dny.

   Posouzení, zda sjednaná odměna za hodinu práce odpovídá složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, bude vždy subjektivní, protože u překladů cizojazyčných textů se většinou vychází z počtu přeložených stran odborného textu. Ceny za překlady těchto textů by se daly zjistit u některé z firem, které tyto překlady nabízí. Problém může vzniknout v případě přepočtu počtu přeložených stran na délku času stráveného překladem.

   Podle našeho názoru je třeba, aby se vstupním prohlídkám (popřípadě dalším preventivním prohlídkám) podrobili zaměstnanci, kteří pracují v určitém riziku a dále ti zaměstnanci, u kterých to výslovně uvádí zákon (mladiství a zaměstnanci pracující v noci). U ostatních zaměstnanců, pracujících na základě dohod mimo pracovní poměr, není třeba vstupní prohlídky požadovat, pokud charakter vykonávané práce neohrožuje jejich zdravotní stav.

   Podle § 203 odst. 2 písm. d) a e) ZP je činnost dárce překážkou v práci z důvodu obecného zájmu, za kterou náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Pro poskytování tohoto volna s náhradou mzdy není rozhodné, zda zaměstnanec dostal od příslušného zdravotnického zařízení zaplaceno, či nikoliv. To, že dostal za odběr zaplaceno se promítne ale do daňové oblasti, kde by mu zdravotnické zařízení nemělo potvrdit odběr pro účely uplatnění daru. Zde se může uplatnit dar pouze u „bezpříspěvkového dárce krve“.

   Vrácení vyplacených daňových bonusů řeší § 35c odst. 12 zákona o daních z příjmů, kde se říká, pokud úhrn měsíčních daňových bonusů u poplatníka podávajícího daňové přiznání přesahuje částku daňového bonusu vypočteného za zdaňovací období, považuje se vzniklý rozdíl za daňový nedoplatek. Jelikož této zaměstnankyni nevznikl nárok na roční daňový bonus, z důvodu nedosažení šestinásobku minimální mzdy, jsou vyplacené daňové bonusy za měsíce září až prosinec daňovým nedoplatkem, který musí zaměstnankyně doplatit finančnímu úřadu. Otázkou zůstává, proč tato zaměstnankyně vůbec podávala daňové přiznání? Pokud by jej musela podat z důvodu jiných příjmů (§§ 7, 8 nebo 9) vyšších než 6000 Kč, tak by do přiznání zahrnula další příjmy a pravděpodobně by dosáhla příjmu 48000 Kč pro vznik nároku na roční daňový bonus. Pokud jí nebylo provedeno roční zúčtování záloh pouze z důvodu, že o něj nepožádala do 15. 2. 2010 a povinnost podat daňové přiznání jí z jiných důvodů nevznikla, měl ji někdo u zaměstnavatele včas od podání daňového přiznání odradit a daňová povinnost by byla splněna srážením záloh na daň. Při tomto postupu by nemusela vyplacené bonusy vracet.

   Podle § 38i odst. 1 zákona o daních z příjmů poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. Tzn., že je Vaší povinností provést opravu ročního zúčtování za rok 2009 a vzniklý přeplatek na dani vrátit zaměstnanci v nejbližším možném termínu. O vrácený přeplatek si snížíte nejbližší odvod záloh správci daně.

   Vzhledem k tomu, že dovolená by měla sloužit k odpočinku a regeneraci sil zaměstnanců, není možné požadovat po zaměstnanci její vyčerpání na péči o svého rodiče. Na druhou stranu ale zaměstnavatel nemá povinnost poskytnout neplacené volno zaměstnanci (může jej ale se zaměstnancem sjednat), takže zde nemusí dojít ke shodě a zaměstnavatel může souhlasit pouze s čerpáním dovolené. Zde bude asi vždy záležet na konkrétním posouzení celé situace (postradatelnost či nepostradatelnost zaměstnankyně s ohledem na provoz organizace).

   Posouzení, zda se jedná o rezidenta České republiky nebo Polska resp. Slovenska, je třeba hledat v článcích 4 smluv o zamezení dvojího zdanění s těmito státy. Článek 4 řeší ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění určení rezidence občanů smluvních států. V případě, že fyzická osoba je rezidentem obou států, určí se její postavení následujícím způsobem: předpokládá se, že tato osoba je rezidentem pouze toho státu, ve kterém má k dispozici stálý byt; jestliže má k dispozici stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů). Toto je první kriterium pro určení rezidence. Ve Vašem případě je naprosto dostačující, že zde mají zaměstnanci stálý byt, zaměstnání a rodinu. Kriterium pro určení rezidence o státu, kde se občan obvykle zdržuje (tj. splnění podmínky 183 kalendářních dnů pobytu) by se použilo teprve v případě, že by rezidence nešla určit podle předchozího kriteria (např. z důvodu střídavého pobytu v obou státech). Z výše uvedeného vyplývá, že posouzení Vašich zaměstnanců, jakožto rezidentů ČR, je v souladu se smlouvami o zamezení dvojího zdanění a není třeba je dalším způsobem prokazovat.

   Podle § 2 zákona 245/2000 Sb. o státních svátcích a o ostatních svátcích se za ostatní svátek považuje pouze „Pondělí velikonoční“. Za práci o velikonoční neděli mu bude náležet dosažená mzda, příplatek za práci v neděli a v případě, že se jednalo o práci mimo rozvrh směn, tak ještě příplatek za práci přesčas.

   Předně je třeba uvést, že tento postup je rozporu s platnou legislativou (nevěřte všemu, co někdo napíše na internetu…). Podle § 280 odst. 1 zákona 99/63 Sb., Občanského soudního řádu se uspokojí jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Z tohoto vyplývá, že budete i nadále z první třetiny srážet pohledávky dle svého pořadí. Přednostní pohledávka bude uspokojována z druhé třetiny zbytku čisté mzdy a v případě vyšších příjmů zaměstnance i z částky nad 7723 Kč (tj. z toho, co je plně zabavitelné). Některé složitější případy při provádění srážek ze mzdy a konkrétní příklady výpočtu srážek budou rovněž na programu květnových seminářů.

   Potvrzování příjmů pro zjištění nároku na dávky státní sociální podpory řeší § 5 zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře. Ve větě třetí odst. 2 tohoto paragrafu se říká, že byla poplatníkovi snížena (zvýšena) daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem poplatníka se zvyšuje (snižuje) o tuto částku a to buď v kalendářním roce nebo příslušném čtvrtletí. Vzhledem k tomu, že přeplatek na dani musel být poplatníkovi vrácen nejpozději do 31. 3. 2010, jedná se v tomto případě o jeho příjem v I. čtvrtletí roku 2010. U doplatku na daňovém bonusu je situace trochu jiná, protože toto je příjem od daně osvobozený. Podle § 5 odst. 1 písm. b) se do příjmů pro posouzení vzniku nároku na dávky SSP zahrnují pouze příjmy od daně osvobozené, které jsou uvedeny. Daňový bonus mezi těmito příjmy uveden není, takže se do příjmů rozhodných pro vznik nároku nezahrnuje.

   Jestliže poskytujete dovolenou v délce 4 týdnů, tak zaměstnankyni dovolená za rok 2008 propadla, protože nebyla vyčerpána do konce roku 2009. Dovolená za rok 2009 by se poskytla v plné výši, pokud zaměstnankyně před nástupem na rizikové těhotenství neměla neodpracováno v součtu s rizikovým těhotenstvím více než 100 pracovních dnů. Dovolená za rok 2010 by ji náležela rovněž v plné výši, pokud o její čerpání požádala bezprostředně po skončení mateřské dovolené. Proplacení dovolené za roky 2009 a 2010 není možné, tato dovolená musí být vždy pouze čerpána.