2/ ZAMĚSTNÁVÁNÍ STUDENTŮ V DOBĚ ŠKOLNÍCH PRÁZDNIN

   Vzhledem k tomu, že se opět budeme setkávat se studentskými brigádami, rozhodli jsme se zrekapitulovat možnosti jejich zaměstnávání a specifika ve vazbě na poskytování mzdy nebo platu a na odvody pojistného na SZ, pojistného na VZP a na daň z příjmů.

   Zde budou přicházet v úvahu tyto formy pracovněprávních vztahů

   Pracovní smlouva by měla obsahovat stejné náležitosti jako u pracovního poměru na dobu neurčitou, tj. místo výkonu práce, den nástupu do práce a dobu trvání pracovního poměru. Zároveň je třeba studenty informovat o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, tj. o délce dovolené, výpovědních dobách, údajích o mzdě a způsobu odměňování, splatnosti mzdy, termínu výplaty a o stanovené týdenní pracovní době, pokud tyto údaje nemáte uvedeny již přímo v pracovní smlouvě. Při uzavírání pracovní smlouvy je třeba si dát pozor na rovné zacházení a diskriminaci, tzn., že by student neměl dostávat nižší mzdu než ostatní zaměstnanci, kteří vykonávají stejnou práci za srovnatelných podmínek…
   Dobu trvání pracovního poměru je možné stanovit konkrétním datem od-do, nebo dobou trvání určité práce (např. do ukončení sklizně obilovin), nebo na dobu čerpání dovolené konkrétní osoby.
   Mzda (plat) může být sjednána přímo v pracovní smlouvě nebo stanovena mzdovým (platovým) výměrem. Mzda musí být minimálně ve výši minimální mzdy, tj. v současné době 8000 Kč měsíčně nebo 48,10 Kč na hodinu. U mladistvých může být minimální mzda 80% z těchto částek. I u studentů musí být dodržena tzv. „zaručená mzda“. Tzn., že student, který bude vykonávat práci odpovídající 3. skupině prací nemůže mít méně než 9800 Kč měsíčně nebo 58,60 Kč na hodinu (u mladistvých opět platí minimálně 80% z těchto částek).
   Před zahájením výkonu práce by měl být student seznámen s předpisy k bezpečnosti práce, vnitřními předpisy, kolektivní smlouvou apod.
   Nárok na dovolenou vznikne pouze v případě, že student odpracuje alespoň 21 dnů nebo 42 dnů, a to ve výši 1/12 resp. 2/12 z ročního nároku. Delší dovolená by přicházela v úvahu, pokud by student odpracoval alespoň 60 dnů, což při prázdninových brigádách většinou nehrozí…Ve většině případů nároku na dovolenou, dojde pravděpodobně k jejímu proplacení při skončení pracovního poměru.

   Na základě dohody o pracovní činnosti nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru za dobu trvání dohody polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Např., pokud je u zaměstnavatele stanovena týdenní pracovní doba 37,5 hodiny, nesmí výkon práce za dobu trvání dohody překročit v průměru 18,75 hodiny.
   Dohoda o pracovní činnosti musí být vždy sjednána písemně a musí u ní být dodržena minimální mzda. Zaručená mzda dodržena být nemusí, ale i v tomto případě platí § 13 a § 16 ZP. Tzn., že pro všechny zaměstnance platí rovné zacházení, zákaz diskriminace a postup v souladu s dobrými mravy…
   Nárok na dovolenou vzniká z dohody o pracovní činnosti jen v případě, že je toto v dohodě přímo sjednáno.

   Dohodu o provedení práce lze uzavřít, pokud předpokládaný rozsah prací, na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 150 hodin. Do 150 hodin se započtou i všechny doby práce konané na základě jiné dohody o provedení práce pro téhož zaměstnavatele v témže kalendářním roce.
   U dohody o provedení práce je třeba dodržet minimální mzdu a nevzniká z ní nárok na dovolenou a neodvádí se z ní ani jedno pojistné, protože nezakládá účast na nemocenském pojištění.

   Při uzavírání dohod mimo pracovní poměr je třeba postupovat v souladu s §§ 74 až 77 ZP.

   Pojistné na sociální zabezpečení se sráží ze všech zdanitelných příjmů ze zaměstnání, která zakládají účast na nemocenském pojištění. Účast na nemocenském pojištění nezakládá nikdy pouze dohoda o provedení práce. Dohoda o pracovní činnosti zakládá účast na pojištění na SZ vždy, pokud se nejedná o zaměstnání malého rozsahu (§ 7 zákona o NP). Pokud se jedná o zaměstnání malého rozsahu, zakládá dohoda o pracovní činnosti účast na pojištění pouze v měsíci, kdy je odměna z dohody 2000 Kč a vyšší. Pracovní poměr zakládá účast na pojištění obdobně jako dohoda o pracovní činnosti, tj. musí se posoudit, zda se jedná nebo nejedná o zaměstnání malého rozsahu.
   V případě sjednání tzv. „krátkodobého zaměstnání“ (§ 6 zákona o NP) by se pojistné na SZ rovněž neodvádělo. Zde je ovšem potřeba ohlídat, zda toto krátkodobé zaměstnání nebylo sjednáno v době 6 měsíců před tímto dalším krátkodobým zaměstnáním, pokud ano, pojistné na SZ by se odvádělo.

   Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění se sráží ze zdanitelných příjmů ze závislé činnosti s výjimkou příjmu plynoucího z dohody o provedení práce a z dohody o pracovní činnosti, pokud je odměna nižší než 2000 Kč.
   Při srážení pojistného na VZP bude také důležité, zda se bude jednat o studenta, který se soustavně připravuje na budoucí povolání a tudíž o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát. V případě, že nám student prokáže studium, nebude se na něho vztahovat minimální vyměřovací základ a pojistné se bude odvádět ze skutečné výše jeho příjmů.

   Pokud nemá student nikde jinde podepsané prohlášení k dani, je vhodné mu jej dát podepsat, a to i v případě, že vyplacená odměna bude nižší než 5000 Kč a mohla by se srazit 15% srážková daň. Jestliže bude mít prohlášení k dani podepsané, může se u něho každý měsíc uplatnit sleva na dani 2070 Kč a pokud nám prokáže studium, uplatní se u něho ještě sleva na studium 335 Kč. V případě, že jeho příjmy budou vyšší a bude u něho nějaká záloha na daň sražena, může student požádat po skončení roku o provedení ročního zúčtování záloh, kde by se mu případná sražená daň vrátila.
   Pokud má student podepsané prohlášení k dani pro jiného plátce, bude záležet na výši jeho zdanitelného příjmu. Při příjmu do 5000 Kč se srazí 15% srážková daň a při příjmu nad 5000 Kč se srazí 15% zálohová daň. Tomuto studentovi je třeba po skončení zaměstnání vystavit potvrzení o příjmu a on by si měl podat daňové přiznání.

   Posouzení, zda se jedná o vyživované dítě je důležité pro uplatnění daňového zvýhodnění 967 Kč rodiči, pro uplatnění slevy 335 Kč na studium dítětem a pro posouzení zda se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného na VZP stát.

   Daňové zvýhodnění na vyživované dítě náleží vždy po dobu studia a dále v těchto případech:

   ODLIŠNOST PŘI UPLATNĚNÍ STUDENTSKÉHO ODPOČTU OPROTI DAŇOVÉMU ZVÝHODNĚNÍ:
   Kromě všech výše uvedených možností náleží studentský odpočet i u studentů „doktorského studijního programu“, a to až do 28 let věku.
   Nárok na studentský odpočet nemá dítě, které ukončilo povinnou školní docházku v době školních prázdnin navazujících na ukončení povinné školní docházky, protože v té době není ještě studentem střední školy (tím se vždy stává až od 1. 9.).

   PROBLÉMY, KTERÉ SE V SOUVISLOSTI SE STUDIEM OBJEVILY:

   podle zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře je studium na VOŠ považováno za studium na střední škole a tudíž platí to, co je uvedeno výše u ukončení SŠ. Ale pokud by VOŠ končila např. v březnu, žádné školní prázdniny zde nepřichází v úvahu a u rodičů je třeba zastavit uplatňování daňového zvýhodnění na vyživované dítě a student by se měl zaregistrovat na úřadu práce (nebo nastoupit do zaměstnání), aby si nemusel platit pojistné na VZP, jako osoba bez zdanitelných příjmů.

   podle zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře a vyhlášky 322/2005 Sb. je studium v jednoletých kurzech cizích jazyků považováno pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění za studium na střední škole a tudíž platí to, co je uvedeno výše u ukončení SŠ. Ale pokud by doba studia tohoto jednoletého kurzu končila např. v dubnu, žádné školní prázdniny zde nepřichází v úvahu a od následujícího měsíce je třeba zastavit uplatňování daňového zvýhodnění na vyživované dítě a student by se měl zaregistrovat na úřadu práce, aby si nemusel platit pojistné na VZP, jako osoba bez zdanitelných příjmů.

   školami je tento krok doporučován pravděpodobně z toho důvodu, že studentem přestávají být dnem následujícím po dni, v němž úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku (SŠ), dnem následujícím po dni v němž úspěšně vykonal absolutorium (VOŠ) nebo dnem, kdy byla vykonána státní zkouška nebo její poslední část (VŠ). V případě nevykonání závěrečné zkoušky nebo absolutoria přestávají být studenty k 30. 6. roku, v němž měl studium řádně ukončit. Školy se domnívají, že pokud přestane být studentem a tudíž nezaopatřeným dítětem, bude si muset sám platit pojistné na VZP a proto je posílají na úřady práce. Zákon 48/97 Sb. o VZP se však v § 7 při definici nezaopatřenosti dítěte odkazuje na zákon 117/95 Sb. o státní sociální podpoře, kde se za nezaopatřené dítě považuje ještě dítě v období školních prázdnin po ukončení studia (viz výše u střední školy) nebo měsíc následující po ukončení studia na VŠ.
   NÁŠ NÁZOR: doporučení k přihlášení se na úřad práce je podle našeho názoru důvodné nově z úplně jiného důvodu a tím je zápočet doby důchodového pojištění, protože od 1. 1. 2010 není jakákoliv doba studia považována za dobu důchodového pojištění. Tím, že se student po ukončení studia přihlásí na úřadu práce, získá alespoň pro účely důchodového pojištění, tzv. náhradní dobu důchodového pojištění.
   ZÁVĚR: pokud se tito absolventi zaregistrují na úřadu práce ihned po ukončení studia, bude jim tato doba započtena pro účely důchodového pojištění. Pro poskytování daňového zvýhodnění na vyživované dítě nebude mít tento krok žádný dopad, protože student nebude ve většině případů podporu v nezaměstnanosti pobírat a rodičům bude daňové zvýhodnění na něho i po dobu školních prázdnin náležet.

   pokud by se dítě zaregistrovalo na ÚP a nemělo nárok na podporu v nezaměstnanosti, protože nemá splněnu podmínku pro její poskytování (výkon zaměstnání v délce alespoň 12 měsíců v době posledních 3 let), jedná se i nadále o nezaopatřené dítě a rodiče si na něj mohou uplatnit daňové zvýhodnění. Pokud by mělo dítě nárok na podporu v nezaměstnanosti (např. z důvodu, že při studiu pracovalo), nelze jej považovat za vyživované, jestliže podporu pobírá po celý kalendářní měsíc.

   v těchto případech přestává být dítě studentem střední školy nebo vyšší odborné školy k 30. 6. a školní prázdniny se posuzují stejně jako při úspěšném ukončení studia, tj. dítě nesmí být po celý kalendářní měsíc v zaměstnání, které zakládá účast na NP, aby se jednalo o vyživované dítě. Opakování maturitní zkoušky v měsíci září je třeba doložit potvrzením školy..

   U mladistvých zaměstnanců, tj. do 18 let věku by mělo být před vstupem do pracovního poměru provedeno lékařské vyšetření. Vyjádření zákonného zástupce k uzavření pracovní smlouvy se již nevyžaduje.
   Pracovní doba mladistvých nesmí v souhrnu překročit 40 hodin týdně s tím, že délka směny v jednotlivých dnech nesmí překročit 8 hodin.

   Podle § 6 odst. 1 ZP je práce fyzických osob do 15 let nebo starších 15 let do skončení povinné školní docházky zakázána. Z toho vyplývá, že nebude možno uzavřít pracovněprávní vztah o prázdninách s žákem 8. třídy, kterému již bylo více než 15 let, ale nemá ještě dokončenou povinnou školní docházku.
   Přestávky v práci musí být mladistvým poskytnuty vždy, tj. i u prací, které nelze přerušit, a to nejpozději po 4,5 hodinách nepřetržité práce v délce 30 minut.
   Nepřetržitý odpočinek v týdnu musí být nejméně 48 hodin a nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nesmí být zkrácen pod 12 hodin.

   Práce přesčas a práce v noci je zakázána.

   Minimální mzdu je možno stanovit nejméně ve výši 80% její výše pro dospělé zaměstnance, tj. v současné době 6400 Kč (8000x0,8) za měsíc a 38,50 Kč (48,10x0,8) na hodinu. Minimální výše zaručené mzdy pro skupiny prací uvedené v NV 567/2006 Sb. se vypočte jako 80% z jejich výše.

   Podle § 5 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře se příjmy nezaopatřených dětí dosažené za měsíce červenec a srpen do příjmů společně posuzovaných osob nezahrnují. Pokud by ovšem dítě pracovalo i v jiných měsících, potom je třeba tyto příjmy do příjmů rodiny pro posouzení vzniku nároku na dávky SSP započíst.
   POZOR: Obdobně je třeba do příjmů rodiny započítat příjmy žáků a studentů, plynoucí za práci z praktického výcviku (tzv. odborný rozvoj) mimo období července a srpna.

   Podle zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění náleží studentům, kteří vykonávají zaměstnání, jenž zakládá účast na NP, dávky nemocenského pojištění za stejných podmínek a ve stejné výši, jako u ostatních zaměstnanců jen s tím rozdílem, že u nich, v případě sjednání pouze na dobu školních prázdnin, neplyne ochranná lhůta (§ 15 odst. 4 písm. e) zákona 187/2006 Sb. o NP) a výplata nemocenského náleží nejdéle do dne, kdy mělo toto zaměstnání skončit (§ 28 odst. 3 zákona o NP). Podle § 39 odst. 5 písm. f) zákona o NP dále nemají studenti, kteří mají sjednáno zaměstnání pouze na dobu školních prázdnin, nárok na poskytování ošetřovného.

   Od 1. 1. 2010 už studium jako takové nezakládá účast na důchodovém pojištění. Studenti mají možnost pojistit se v době studia dobrovolně. V případě výkonu činnosti, která zakládá účast na důchodovém pojištění v době školních prázdnin, jsou ale tito studenti důchodově pojištěni a jejich zaměstnavatel je povinen je přihlásit na OSSZ a také za ně odvádět pojistné na SZ a zároveň vést evidenční listy důchodového pojištění. Na tuto dobu se studenti pochopitelně nemusí dobrovolně k důchodovému pojištění přihlašovat.

   Jestliže pracoval student na dohodu o provedení práce, nemá nárok na náhradu za ztrátu na výdělku, protože tato dohoda nezakládá účast na NP a neodvádí se z ní pojistné na SZ. V tomto případě by mu ale mohla náležet náhrada škody podle ZP.
   Jestliže student pracoval v pracovním poměru na dobu určitou nebo na dohodu o pracovní činnosti, je nárok na náhradu za ztrátu na výdělku do doby, kdy měl tento pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada, jen lze-li podle okolností předpokládat, že postižený by byl i nadále zaměstnán, což se u studenta, který pracuje jen v období školních prázdnin, nepředpokládá (§ 386 odst. 1 ZP).