PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK ZE MZDY Z DOHOD O PROVEDENÍ PRÁCE

2/ PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK ZE MZDY Z DOHOD O PROVEDENÍ PRÁCE

   Zákon 99/63 Sb., občanský soudní řád nemá v § 299 mezi příjmy, z kterých lze srážky ze mzdy provádět, uvedenu dohodu o provedení práce. V současné době ale vystavují soudní exekutoři „exekuční příkazy“ i na odměny z dohody o provedení práce. Jak bychom měli postupovat v případě, že takovýto exekuční příkaz obdržíme?
   Zde bude záležet na tom, zda se jedná o exekuční příkaz na mzdu nebo o exekuci přikázáním tzv. „jiné peněžité pohledávky“, kterou má povinný za dlužníkem.
V případě exekučního příkazu na mzdu, není možné srážku ze mzdy z dohody o provedení práce provést, protože dohoda o provedení práce není uvedena v § 299 občanského soudního řádu (dále jen OSŘ).
   V případě exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním „jiných peněžitých pohledávek“ je situace jiná, protože podle § 312 OSŘ, je třeba srážku ze mzdy provést i z dohody o provedení práce. Pro posouzení, zda se jedná o exekuční příkaz na mzdu nebo na jiné peněžité pohledávky, je vždy rozhodující formulace, která je uvedena v příslušném exekučním příkazu.

   PROČ MUSÍME SRÁŽKU Z DOHODY O PROVEDENÍ PRÁCE PROVÉST?
   Podle odst. 1 § 258 OSŘ lze výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky provést srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, příkazem k výplatě z účtu u peněžního ústavu, prodejem movitých věcí a nemovitostí, prodejem podniku a zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem.
   Podle odst. 1 § 312 OSŘ lze výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky povinného než pohledávky z účtu nebo nároku uvedeného v § 299 OSŘ nařídit i v případě, že pohledávka povinného se stane splatnou teprve v budoucnu…
   Podle věty druhé § 313 odst. 1 soud zakáže dlužníkovi povinného, aby od okamžiku, kdy mu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, povinnému jeho pohledávku vyplatil nebo s ní jinak nakládal.
Z těchto paragrafů vyplývá, že

oprávněným je ten, pro koho je pohledávka vymáhána

povinným je zaměstnanec, který u nás pracuje na dohodu o provedení práce

dlužníkem povinného je organizace, u které povinný vykonává práci na základě dohody o provedení práce.

   Pokud tedy soud nebo soudní exekutor rozhodne o provedení exekuce přikázáním jiných peněžitých pohledávek, které má povinný za dlužníkem XY, a to z titulu 1/3 odměny z dohody o provedení práce i dohod budoucích či jiných smluv uzavřených mezi povinným a dlužníkem, znamená to toto:
   Zaměstnavatel, vystupující jako dlužník povinného, je povinen od doručení exekučního příkazu srážet 1/3 odměny z dohody o provedení práce a zasílat ji na účet uvedený v exekučním příkazu. V případě neuposlechnutí nebo nevyplacení odměny z dohody hrozí zaměstnavateli, že proti němu může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.
   ZÁVĚR:
      V případě doručení exekučního příkazu na jiné peněžité pohledávky, je třeba začít po obdržení tohoto příkazu s prováděním srážek.
   POZOR: obdobný postup jako u dohody o provedení práce by mohl soud nebo soudní exekutor uplatnit i u odměn členů statutárních orgánů, jednatelských odměn nebo odměn člena družstva, který mimo pracovněprávní vztah vykonává pro družstvo práci, za kterou je odměňován, protože i v tomto případě jde o jiné peněžité pohledávky… Pokud bychom chtěli domýšlet dopady „jiných peněžitých pohledávek“ dále, jsou jinou peněžitou pohledávkou i poskytované cestovní náhrady zaměstnanci, takže uvidíme, co nás ještě v této oblasti čeká za překvapení…