5/ JAK JE TO S POSUZOVÁNÍM ZAMĚSTNANCŮ, KTEŘÍ PRACUJÍ V NOCI VE VAZBĚ NA POSKYTOVÁNÍ PŘÍPLATKU ZA PRÁCI V NOCI

   V mnoha firmách někteří vedoucí pracovníci považují za zaměstnance pracujícího v noci (s nárokem na příplatek za práci v noci) pouze zaměstnance, který odpracuje v noční době, tj. od 22,00 do 6,00 hod. alespoň tři hodiny. Zde je třeba oddělit zaměstnance pracujícího v noci od noční práce a od poskytování příplatku za noční práci.
   Podle § 78 odst. 1 písm. l) ZP je zaměstnancem pracujícím v noci zaměstnanec, který během noční doby pravidelně odpracuje nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.
   Podle § 78 odst. 1 písm. k) ZP je noční prací práce konaná v noční době; noční doba je doba mezi 22. a 6. hodinou.
   Podle § 116 přísluší zaměstnanci za dobu noční práce dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku. Jinou minimální výši a způsob určení příplatku lze sjednat jen v kolektivní smlouvě.
   Definice zaměstnance pracujícího v noci má význam zejména z hlediska bezpečnosti práce. U těchto zaměstnanců nesmí např. průměrná délka směny překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích (nejdéle za 26 týdnů). Dále se musí zaměstnanec pracující v noci podrobit vyšetření lékařem před zařazením na noční práci, pravidelně dle potřeby, nejméně však jednou ročně a musí být těmto zaměstnancům zajištěno sociální zajištění, zejména možnost občerstvení. Aby se jednalo o zaměstnance pracujícího v noci, musí během noční doby pravidelně odpracovat nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby. Kromě zaměstnanců, kteří pracují v klasickém třísměnném provozu (ranní, odpolední a noční) nebo ve 12-ti hodinových směnách v nepřetržitém provozu, může být zaměstnancem pracujícím v noci i zaměstnanec v pekárně, který nastupuje na ranní směnu ve 2,00 hod. a končí v 10,00 hod. I tento zaměstnanec odpracuje během noční doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby. Pochopitelně, že všem těmto zaměstnancům náleží příplatek za noční práci, a to podle skutečně odpracovaných hodin mezi 22. a 6. hodinou.
   Máme ale zaměstnance, kteří nejsou zaměstnanci pracujícími v noci (neodpracují v noční době alespoň 3 hod.), ale přesto mají nárok na příplatek za noční práci.
   Např. zaměstnanci supermarketu pracují do 24,00 hod. nebo se ve firmě pracuje od 5,30 hod. do 14,00 hod., nebo zaměstnanec pracuje přesčas na opravě strojního zařízení a práci ukončí v 3,00 hod ráno. Všichni tito zaměstnanci mají nárok na příplatek za noční práci, i když nebudou posuzováni jako „zaměstnanci pracující v noci“ (tzn., že se nemusí podrobovat vyšetření lékařem apod.).
   ZÁVĚR: pro poskytování příplatku za noční práci není rozhodující, zda se jedná o zaměstnance pracujícího v noci, ale to, zda zaměstnanec fakticky pracuje v noční době, tj. od 22. do 6. hodiny.
   Poznámka: V některých firmách je stanovena pracovní doba již od 5,45 hod. a tito zaměstnavatelé přesto neposkytují příplatek za noční práci za dobu patnácti minut, které spadají do noční doby. Tento postup je v rozporu s § 141 odst. 2 ZP, kde se říká, že mzda, plat a jejich jednotlivé složky sjednané nebo určené za hodinu práce přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za něž se mzda poskytuje. Těmto zaměstnavatelům hrozí sankce ze strany Inspekce práce, protože porušují § 13 odst. 1 písm. f a § 26 odst. 1 písm. f) zákona 251/2005 Sb. o inspekci práce, za což jim hrozí pokuta až do výše 2 miliony korun!