5/ PROBLEMATIKA VZNIKU NÁROKU NA DOVOLENOU A JEJÍHO KRÁCENÍ A MATEŘSKÁ A RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ

   Vzhledem k tomu, že žen na mateřské dovolené a následně i na rodičovské dovolené stále ubývá, vznikají problémy s posuzováním nároku na dovolenou na zotavenou u těchto zaměstnankyň, protože to, co se neprovádí pravidelně se rychle zapomíná. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli zrekapitulovat možnosti, které můžou v těchto případech nastat.
   Než začneme rekapitulovat jednotlivé možné případy, je třeba si uvědomit tyto skutečnosti, které vyplývají ze zákoníku práce nebo z prováděcího nařízení vlády 108/94 Sb.:

-  doba čerpání mateřské dovolené podle § 157 odst. 1 (tj. 28 resp. 37 týdnů) se považuje pro účely dovolené na zotavenou jako výkon práce (odst. 2 § 40 NV 108/94 Sb.). Tzn., že pokud je žena na peněžité pomoci v mateřství, považuje se tato doba pro účely dovolené na zotavenou, jako výkon práce.
-  doba čerpání rodičovské dovolené podle § 158 (až do třech let věku dítěte) se však jako výkon práce pro účely dovolené nepovažuje. Tzn., že doba pobírání rodičovského příspěvku již není výkonem práce pro účely dovolené.
-  požádá-li zaměstnankyně o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen podle odst. 4 § 108 ZP její žádosti vyhovět. Tzn., že pokud žena požádá bezprostředně po skončení pobírání peněžité pomoci o poskytnutí dovolené, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět.
-  dovolenou vyčerpanou podle odst. 4 § 108 před nástupem na rodičovskou dovolenou nelze z důvodu čerpání rodičovské dovolené krátit (odst. 1 § 11 NV 108/94 Sb.). Tzn., že pokud si žena vyčerpala celou dovolenou před nástupem na rodičovskou dovolenou, nelze ji krátit z důvodu čerpání rodičovské dovolené, i když by tato doba byla delší než 100 pracovních dnů. POZOR: toto se ale týká pouze rodičovské dovolené následující po mateřské dovolené a nikoliv rodičovské dovolené před nástupem na mateřskou dovolenou (to jsou tzv. řetězové porody - viz bod C/) - zde se bude dovolená krátit, pokud bude doba rodičovské dovolené před MD delší než 100 pracovních dnů .
-  stejné posuzování je i u mužů s tím rozdílem, že muž není na mateřské dovolené, ale je na rodičovské dovolené po celou dobu od narození dítěte do třech let věku dítěte. Jako výkon práce pro účely dovolené se u něho považuje doba od narození dítěte do doby, po kterou je žena na mateřské dovolené a rovněž by mohl v této době požádat o poskytnutí dovolené a zaměstnavatel je povinen mu vyhovět. Takto vyčerpaná dovolená by se rovněž nekrátila…
-  v každém konkrétním případě je třeba nejprve zjistit, zda zaměstnanci vzniká nárok na dovolenou za kalendářní rok nebo za odpracované dny a od toho se bude odvíjet i posouzení výhodnosti doby čerpání dovolené.
-  při krácení dovolené se krátí pouze za neodpracované pracovní dny, nikoliv za neodpracované svátky. Při posuzování splnění podmínky odpracovaných šedesáti dnů se svátky posuzují jako dny odpracované.

MOŽNÉ PŘÍPADY, S KTERÝMI SE MŮŽEME V SOUVISLOSTI S DOVOLENOU A MATEŘSKOU RESP. RODIČOVSKOU DOVOLENOU SETKAT:

   Výhodnost je ve všech případech posuzována z hlediska zaměstnanců, protože jsme přesvědčeni, že každý zaměstnavatel by měl mít i trochu sociálního cítění a např. upozornit zaměstnankyni, aby si dovolenou vyčerpala před nástupem na rodičovský příspěvek, protože jinak by ji musel zkrátit dovolenou o příslušnou dvanáctinu za neodpracované dny.
Ve všech případech hovoříme o ženě, i když by to mohl být i muž s rozdíly výše uvedenými.

   A/ Žena pracovala u zaměstnavatele po celou dobu těhotenství a odešla na mateřskou dovolenou až v termínu určeném lékařem
V tomto případě vznikne nárok na dovolenou za příslušný kalendářní rok, protože u ní byl pouze výkon práce a mateřská, která se považuje rovněž jako výkon práce. Problémy by mohly vzniknout v případě, že mateřskou dovolenou nastoupí tak, že by ji měla skončit až v následujícím kalendářním roce. Ale to se bude jednat již o dovolenou za rok následující. Zde by mohly nastat tyto případy:

-     skončí mateřskou dovolenou tak, že ji nevznikne nárok na dovolenou vůbec. Např., když skončila mateřskou dovolenou 15. ledna 2003, nevyčerpanou dovolenou z předchozího roku nemá a potom jde na rodičovskou dovolenou. V tomto případě ji nevzniká nárok ani na dovolenou za kal. rok, ani na dovolenou za odpracované dny.
-     skončení mateřské dovolené tak, že zaměstnankyni nevznikne nárok na dovolenou za kalendářní rok, ale pouze za kalendářní dny. Např. skončí pobírání peněžité pomoci k 10. únoru 2003. Dovolenou z předchozího roku žádnou nemá. V tomto případě ji vznikne nárok pouze na jednu dvanáctinu za 29 pracovních dnů.
-     skončení mateřské dovolené tak, že zaměstnankyni vznikne nárok na dovolenou za kalendářní rok. Např. pobírání peněžité pomoci skončilo 24 března 2003. Potom si od 25 3. čerpala celou dovolenou v délce 4 týdnů a teprve potom začala pobírat rodičovský příspěvek. Vzhledem k tomu, že se jak mateřská dovolená, tak čerpání dovolené považují za výkon práce, vznikl ji nárok na dovolenou za kalendářní rok (59 dnů MD + 20 dnů dovolené = 79 odpracovaných dnů). I když z důvodu rodičovské dovolené zameškala potom 174 pracovních dnů, ke krácení dovolené o 4 dvanáctiny nedojde, protože byla vyčerpána před nástupem na rodičovskou dovolenou.

   B/ Žena byla před nástupem na mateřskou dovolenou na tzv. „rizikovém těhotenství“

   Zde bude záležet na tom, jak dlouho byla v pracovní neschopnosti před nástupem na mateřskou dovolenou.

-    pokud délka pracovních neschopností nepřekročí 100 pracovních dnů, nevzniká povinnost krátit dovolenou na zotavenou
-    pokud délka pracovní neschopnosti přesáhne 100 pracovních dnů, zkrátí se dovolená o jednu dvanáctinu a za každých dalších 22 pracovních dnů o další dvanáctinu
-    případ, že by zaměstnankyni, která je po celý kal. rok v pracovním poměru u téhož zaměstnavatele nevznikl nárok na dovolenou za kal. rok, by byl zřejmě velice výjimečný, protože pokud doba „rizikového těhotenství“ bude max. 8 měsíců a zbytek bude mateřská dovolená (která se posuzuje jako výkon práce), nebo výkon práce, tak nárok na dovolenou vznikne. Např. žena pracovala od 1. 1. do 27. 2. 2003. Od 28. 2. do 18. 9. byla v pracovní neschopnosti. Od 19. 9. pobírá peněžitou pomoc v mateřství, která ji skončí až v roce 2004. V tomto případě žena splnila podmínku pro nárok na dovolenou za kalendářní rok, protože odpracovala 42 pracovních dnů a 74 pracovních dnů pobírala peněžitou pomoc v mateřství, tj. celkem 116 dnů. Krácení by v tomto případě bylo o 2 dvanáctiny za 142 zameškaných pracovních dnů.

   V případě, že by peněžitá pomoc přecházela do roku příštího, platí beze zbytku to, co je uvedeno pod bodem A/.

   C/ Žena před nástupem na mateřskou dovolenou pobírala rodičovský příspěvek na dříve narozené dítě - tzv. „řetězové porody“

   V tomto případě lze říci, že bude záležet na tom, kdy žena nastoupí na novou mateřskou dovolenou

-    pokud nastoupí na mateřskou dovolenou do 9. října 2003 a odpracuje do konce roku všechny směny, vzniká ji nárok na dovolenou za kalendářní rok. Dovolená by se krátila podle počtu neodpracovaných směn do nástupu na MD. Např. zaměstnankyně, nastoupivší právě 9. října by měla dovolenou krácenou o pět dvanáctin za 197 neodpracovaných směn. Toto je i maximální výše krácení dovolené na zotavenou! Vyšší krácení není možné, protože pak by zaměstnancům nevznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok, ale pouze za odpracované dny. Toto platí obecně pro krácení dovolené.
-    pokud nastoupí zaměstnankyně po 9. říjnu 2003, vznikne ji nárok pouze na dovolenou za odpracované dny, maximálně na dvě dvanáctiny.
-    pokud nastoupí po 2. prosinci, nevznikne ji za rok 2003 nárok na dovolenou vůbec, protože nebude mít odpracováno 22 pracovních dnů.

   V případě, že by peněžitá pomoc přecházela do roku příštího, platí rovněž to, co je uvedeno pod bodem A/.

   Pokud žena vstoupila do zaměstnání v průběhu roku, platí stejná pravidla jako u případů A/ nebo B/ s tím, že se bude brát poměrná část dovolené. Např. u ženy, která vstoupila do zaměstnání až 1. 4. 2003 a potom byla práce neschopna z důvodu „rizikového těhotenství“, se bude krátit pouze poměrná část vzniklého nároku na dovolenou, tj. devět dvanáctin z celkového nároku.

   V případě, že si žena nevyčerpá dovolenou ihned po skončení mateřské dovolené, může o její čerpání požádat později, ale zaměstnavatel jí již nemusí vyhovět. V případě, že rodičovská dovolená bude delší než 100 pracovních dnů, musí se již dovolená zkrátit, protože nebyla čerpána bezprostředně po skončení mateřské dovolené.

   Pokud by si chtěla zaměstnankyně nechat dovolenou proplatit, může tak zaměstnavatel učinit až po skončení následujícího kalendářního roku.