1/ ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY A DOPAD DO DALŠÍCH ZÁKONŮ

   Nařízením vlády č. …/2002 Sb. se s účinností od 1. 1. 2003 mění NV 303/95 Sb. o minimální mzdě. Výše měsíční minimální mzdy se zvyšuje na 6200 Kč (dosud 5700 Kč). Z toho vyplývá, že mzda nebo náhrada mzdy nesmí být nižší než tato částka. Minimální mzda 6200 Kč je platná u zaměstnanců s měsíční mzdou pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Pokud je týdenní pracovní doba zaměstnance zkrácena oproti stanovené délce pracovní doby v organizaci, snižuje se u něho výše minimální mzdy.
   Např. týdenní pracovní doba v organizaci je 40 hodin. Zaměstnanec požádal o její zkrácení na 35 hodin. Minimální mzda se u něho vypočte takto: (6200x35):40. U tohoto zaměstnance bude od 1. 1. 2002 minimální mzda ve výši 5425 Kč.

   U zaměstnanců s hodinovou mzdou je minimální mzda stanovena na 36,90 Kč (dosud 33,90 Kč). Tato částka je platná pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Pokud bude týdenní pracovní doba v organizaci kratší, je třeba hodinovou minimální mzdu přepočíst. Sazby pro některé jiné délky týdenní pracovní doby jsou uvedeny v tabulce:

týdenní pracovní doba minimální mzda na hodinu/měsíc 90% minimální mzdy 80% minimální mzdy 75% minimální mzdy 50% minimální mzdy
40 36,90 33,20 29,50 27,70 18,40
38,75 38,10 34,30 30,50 28,60 19,00
37,50 39,40 35,40 31,50 29,50 19,70
35 42,20 38,00 33,70 31,60 21,10
40 6200 5580 4960 4650 3100

   Při jinak stanovené délce týdenní pracovní doby ve firmě je třeba provést přepočet dle vzorce: 40 : stanovená týdenní pracovní doba x 36,90 Kč. V tabulce jsou uvedeny rovněž sazby, které budou platit u těchto skupin zaměstnanců:

- při prvním pracovním poměru zaměstnance ve věku 18 - 21 let, a to po dobu 6 měsíců od vzniku pracovního poměru - 90% minimální mzdy
- u mladistvých zaměstnanců do 18 let - 80% minimální mzdy
- u poživatele částečného invalidního důchodu - 75% minimální mzdy
- u poživatele plného invalidního důchodu, nebo u mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá ID - 50% minimální mzdy.

   Ostatní ustanovení nařízení vlády 303/95 Sb. zůstávají beze změn, tzn., že do mzdy se nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci a příplatek za práci ve svátek.
Protože se jedná o „minimální mzdu“, nevztahuje se toto NV na dohody mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti), kde se poskytuje zaměstnancům za vykonanou práci odměna, která může být stanovena i v částce nižší.

   Díky úpravě minimální mzdy dochází ke změně v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, kde se z minimální mzdy vychází při stanovení vyměřovacího základu u osob bez zdanitelných příjmů (§ 3b).
   Tj. např. dítě po ukončení studia na SŠ, které se nepřihlásilo na úřad práce nebo bezdětná žena v domácnosti. U těchto osob bude od 1. 1. 2003 záloha na VZP činit 837 Kč. (dosud 770 Kč).

   Podle odst. 2 § 3a) zákona 592/92 Sb. bude minimální vyměřovací základ u osob samostatně výdělečně činných rovněž 837 Kč.

   Minimální mzda se dále používá u zdravotního pojištění v případech, že zaměstnanci bylo poskytnuto neplacené volno nebo měl neomluvenou absenci. Pokud toto neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly celý kalendářní měsíc, je vyměřovacím základem minimální mzda za měsíc (6200 Kč). Pokud neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly po část měsíce, připočte se k ostatním započitatelným příjmům poměrná část minimální mzdy připadající na kalendářní den v daném měsíci.
   Např. v měsíci lednu 2003 bude zaměstnanec čerpat šest dnů neplaceného volna. Jeho vyměřovací základ pro všeobecné zdravotní pojištění se v tomto měsíci zvýší o 1200 Kč (6200:31x6).