7/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

  107/03   Jak je to s přiznáním odpočtu na vyživované dítě v případě, že mělo přiznáno průkazku ZTP/P a dosáhlo věku 18-ti let věku a byl tomuto dítěti přiznán plný invalidní důchod?

    Podle § 15 odst. 4 písm. b) zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů se za vyživované dítě považuje „zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod…“. V tomto případě by se jednalo o vyživované dítě ještě v měsíci, ve kterém nebylo na začátku měsíce poživatelem invalidního důchodu. Např. invalidní důchod přiznán od 17. 8. 2003, odpočet na vyživované dítě provedeme ještě za měsíc srpen.

  108/03   Dítěti s tělesným postižením byl přiznán plný invalidní důchod a tomuto dítěti není ještě 18 let, tzn., že ještě nedosáhlo zletilosti. Je možné v tomto případě uplatnit odpočet na vyživované dítě?

    Podle § 15 odst. 4 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů se jedná o vyživované dítě v případě, že jde o dítě nezletilé (zletilosti nabude dítě dosažením 18-ti let věku nebo dříve např. uzavřením sňatku). Takže v tomto případě by odpočet na vyživované dítě náležel až do dosažení 18-ti let věku. Podle našeho názoru by však tento případ nastat neměl, neboť invalidní důchod by měl být přiznán až po dosažení osmnácti let.

 109/03   Naše firma platí za vedoucí zaměstnance pojistné na jejich smlouvy o „kapitálovém životním pojištění“ a životním pojištění „investor plus“, které jsou sjednány s pojišťovnou Nationale-Nederlanden. V obou smlouvách je jako pojistník, pojištěný i plátce uváděn zaměstnanec. Jaké jsou výhody takto uzavřených smluv?

    Podle § 6 odst. 9 písm. y) je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen příspěvek na „soukromé životní pojištění“ až do výše 12 tis. Kč. Do částky 8 tis. Kč je příspěvek zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem (§ 24 odst. 2 písm. zo). Z hlediska odpočtu částky podle § 15 odst. 13 není možné příspěvky zaměstnavatele odečíst, protože se musí jednat o „poplatníkem zaplacené pojistné…“. To, že je ve smlouvě uváděn jako plátce zaměstnanec na tom nic nezmění, protože z účetních dokladů vyplývá, že platba pojistného byla provedena zaměstnavatelem a nikoliv zaměstnancem!

  110/03   Náš zaměstnanec uplatňuje odpočet částky na vyživované nezletilé dítě, které s ním žije v domácnosti a dosáhlo 16 let. Musíme po něm každoročně požadovat potvrzení o studiu?

    Podle § 38l odst. 1 písm. b) zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů se potvrzením školy (učiliště) prokazuje, že zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem. Zletilosti se dosahuje zpravidla v osmnácti letech, dříve pouze uzavřením manželství. Ve Vašem případě není třeba potvrzení školy o studiu dokládat.

  111/03   Jakým způsobem máme postupovat při výplatě náhrady mzdy za dobu neplatného rozvázání pracovního poměru u zaměstnance, kterému vyplácíme tuto náhradu na základě rozhodnutí soudu o neplatnosti výpovědi. V rozhodnutí máme uvedeno, že částka za roky 2001 až 2003 činní cca 270 tis. Kč a úrok je cca 33 tis. Kč. Jak máme postupovat s odvodem pojistného z těchto částek a jak to bude s odvodem daně z příjmů?

    Tuto náhradu mzdy musíme vždy posuzovat jako příjem roku 2003. Vzhledem k tomu, že se jedná o náhradu mzdy, která není uvedena v § 5 odst. 2 písm. a) zákona 589/92 Sb. jako nezahrnovaná do vyměřovacího základu na SZ, je třeba z ní odvést pojistné na SZ. Obdobné ustanovení najdeme i v § 3 zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP, takže i pojistné na VZP je třeba srazit. To, co zbude po odpočtu obojího pojistného je předmětem daně z příjmů spolu s úrokem. V žádném případě nelze provádět výpočet daně z příjmů tak, že se příjmy za jednotlivé předchozí roky zdaní samostatně, protože podle § 38h odst. 6 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů je tento postup možný pouze v případě výplaty mzdy za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období.

  112/03   Máme problém s kontrolou, kterou provádí Inspektorát bezpečnosti práce. Směna našich zaměstnanců končí v sobotu ve 14,00 hod a podle pracovníků IBP není u zaměstnanců dodržen nepřetržitý odpočinek v týdnu, protože od soboty 14,00 do půlnoci v neděli je pouze 34 hodin a má být 35 hodin. Je postup IBP v souladu s platnými zákony?

    Názor IBP je podle našeho názoru v rozporu s platným zněním § 92 odst. 1 zákoníku práce, kde se říká, že zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 35 hodin. Z toho vyplývá, že se dodržení této podmínky posuzuje nikoliv jen od pondělí 0,00 hod. do neděle 24,00 hod., ale i v každém jiném období sedmi po sobě následujících kal. dnů. Např. od středy 0,00 do úterý 24,00 hod. Ve Vašem konkrétním případě je nepřetržitý odpočinek od soboty ve 14,00 hod. do pondělí 6,00 hod., tzn. celkem 40 hodin.

  113/03   Učitel skončil pracovní poměr k 30. 6. 2003. Od 1. 7. 2003 s ním byl uzavřen nový pracovní poměr, ve kterém mu zaměstnavatel ihned od 1. 7. určil čerpání dovolené na zotavenou. Jak to bude u tohoto zaměstnance s odvodem pojistného na SZ a VZP?

    Podle § 5 odst. 2 písm. a) zákona 589/92 Sb. o pojistném na SZ a § 3 odst. 2 písm. a) zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP se do vyměřovacích základů pro obě pojistné zahrnují „náhrady mzdy s výjimkou náhrady mzdy poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance“. Podle § 7 zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění vzniká toto pojištění dnem vstupu do zaměstnání… K vstupu do zaměstnání dojde ale až jeho faktickým výkonem… Z toho vyplývá, že by se v těchto případech ani jedno pojistné nesráželo… Dopad pro zaměstnance by byl ovšem nepříjemný, protože by se mu tato doba nepočítala pro účely důchodového pojištění a musel by si sám zaplatit zdravotní pojištění. Zde by bylo vhodné, aby zaměstnanec nastoupil dne 1. 7. do zaměstnání a dovolenou začal čerpat až od 2. 7. nebo se pracovní poměr tohoto zaměstnance prodloužil do 30. 6. následujícího roku, protože by se nejednalo o nový vstup do zaměstnání.

  114/03   Zaměstnanec dostal dne 15. 9. 2002 výpověď pro nadbytečnost. Výpovědní doba měla uplynout dne 31. 12. 2002. Zaměstnanec ale od 30. 12. onemocněl a pracovní neschopnost mu byla ukončena až dne 8. září 2003. Na prodloužení pracovního poměru o zbytek výpovědní doby netrvá, takže mu dne 8. září skončil i pracovní poměr. V kolektivní smlouvě pro rok 2002 měla naše firma ustanovení, že zaměstnanec, který skončí pracovní poměr z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) obdrží odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. V kolektivní smlouvě pro rok 2003 máme odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. Jak vysoké odstupné zaměstnanci náleží?

    Podle § 60a odst. 1 náleží odstupné zaměstnanci při skončení pracovního poměru. Vzhledem k tomu, že pracovní poměr tohoto zaměstnance fakticky skončil až dne 8. září 2003, platí pro výši odstupného kolektivní smlouva pro rok 2003, tzn., že zaměstnanec obdrží odstupné pouze ve výši dvojnásobku průměrného výdělku.

  115/03   Jakým způsobem budeme odměňovat zaměstnance, kteří se zúčastnili stávky dne 1. 9. 2003? Jak to bude s odvodem pojistného na VZP? Může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci i část pojistného, které hradí zaměstnavatel?

    Účast zaměstnance na stávce se považuje podle § 22 zákona 2/91 Sb. o kolektivním vyjednávání jako omluvená nepřítomnost v zaměstnání. Za tento den nenáleží zaměstnanci mzda (plat) ani náhrada mzdy (platu). Podle § 3 odst. 5 zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP se připočte při „pracovním volnu bez náhrady příjmu“ zaměstnanci poměrná část minimální mzdy k úhrnu jeho příjmů v příslušném měsíci. Tzn., že ve Vámi uváděném případě by se vyměřovací základ pro VZP povýšil o 6200 : 30 x 1 = 206,66 Kč. Toto zvýšení neplatí pro osoby, za které je plátcem pojistného stát (důchodci, studenti, příjemci rodičovského příspěvku apod.). U nich se vyměřovací základ nezvyšuje.
   Co se týče úhrady části pojistného, které hradí zaměstnavatel (dvě třetiny z celkové výše pojistného), nebude tento způsob přicházet v úvahu, protože v § 9 odst. 3 zákona 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění se říká, že: „písemnou smlouvou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem může se zaměstnanec zavázat zaplatit zaměstnavateli zcela nebo zčásti částku odpovídající pojistnému, které za zaměstnance má zaměstnavatel povinnost uhradit v době, kdy mu poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu“. V případě stávky se podle našeho názoru nejedná o pracovní volno poskytnuté zaměstnavatelem, ale o „omluvenou nepřítomnost v zaměstnání“, která vyplývá přímo ze zákona 2/91 Sb. o kolektivní vyjednávání a zaměstnavatel ji nemůže nijak ovlivnit. Z toho vyplývá, že by se zaměstnanci srazila pouze 1/3 z částky 28 Kč (206,66 x 0,135 = 28) a zaměstnavatel by uhradil zbývající část.